středa 12. února 2020 v 19:30 hod.

Tomáš Akvinský: Zbožštění v Kristu

host večera: Metoděj Němec OP

Být milostí tím, čím je Slovo svou přirozeností. Odhalme spolu s Tomášem krásu dědictví, které je nám určeno, a vznešenost a důstojnost společného povolání každé lidské osoby.

Zbožštění představuje jakýsi neuskutečnitelný sen smrtelného lidství, ale také podivuhodný příslib předávaný od věků křesťanstvím. První lidi přivedlo k tragickému oddělení od Stvořitele to, že chtěli být jako bohové, sami ze sebe určující dobro a zlo. Nárokování autonomie jim ovšem přineslo nejhorší odcizení, otroctví hříchu. Ale to, co jejich pýcha rozvrátila, bylo Božím milosrdenstvím zase napraveno. Syn Boží se stal člověkem. Svou pokorou, poslušností a obětí překonal smrt, svým vzkříšením zjednal ztracenou neporušitelnost. Od té doby je život Boží, život věčný, nabízen a předáván lidem tak, že jsou Bohem přijímáni za jeho syny.

Do tématu nás uvede kniha Luca-Thomase Sommeho OP „Zbožštění v Kristu v textech Tomáše Akvinského“, kterou přeložil Metoděj Němec OP.

středa 11. března 2020 v 19:30 hod.

Charles Journet: Sedm Kristových slov na kříži

host večera: Filip Boháč OP

Poslední Ježíšova slova na kříži. Vtahují nás do dramatu Boha, jenž byl ukřižován za svět. A odhalují jedinečné tajemství, přesahující všechna slova a schopné prozářit všechny agónie lidí a národů. Tajemství Božího milosrdenství, které rozdává spásu.

Kříž je tajemstvím světla spíš než tajemstvím utrpení. Utrpení není to podstatné, pomine. Pod ním je skryté světlo. Chvílemi prosvítá závojem bolesti a září ven. Světlo je tím podstatným, potrvá navždy. Tím, že prošlo utrpením, se však zahalí podivnou krásou a pojme do své záře vše, co je v osudech světa a lidí důstojného a vznešeného. „Nynější lehké břemeno utrpení zjednává nám nad každou míru věčnou tíhu slávy, protože nám neleží na srdci věci viditelné, ale neviditelné. Věci viditelné přece pominou, ale neviditelné budou trvat věčně.“ (2 Kor 4, 17–18)

středa 8. dubna 2020 v 19:30 hod.

Bernard z Clairvaux: Postní a velikonoční kázání

hosté večera: Benedicta Hübnerová OP, Markéta Koronthályová (autorka překladu)

Tak Bůh miloval svět, že dal svého jediného Syna… Drama hříchu, smrti a vítězství života pohledem svatého Bernarda.

Kristus nám ukazuje trpělivost, doporučuje pokoru, uskutečňuje poslušnost, přivádí k dokonalosti lásku. Těmito drahokamy ctností jsou ozdobeny čtyři konce kříže: nejvýš je láska, napravo poslušnost, nalevo trpělivost a u paty, jako základ ctností, je pokora. Jimi Pán ozdobil vítězné znamení kříže, když byl vůči urážkám pokorný, vůči ranám trpělivý, uvnitř byl bodán slovy a navenek hřeby. Láska v něm dosáhla dokonalosti, protože svůj život položil za přátele, a poslušnost byla přivedena k vrcholu, když naklonil hlavu a skonal a tak se stal poslušným až k smrti. „Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.“ (Jan 15, 13)

středa 13. května 2020 v 19:30 hod.

Tomáš Akvinský: O víře a o naději

host večera: Tomáš Machula

Víra a naděje. Dvě ze tří božských ctností, jež jsou duší mravního jednání křesťana, uschopňují nás jednat jako Boží děti a dojít do cíle – do věčné blaženosti. Spolu s Tomášem se zamyslíme nad jejich podstatou, jejich vzájemným vztahem a jejich místem v životě člověka.

Společenství s Bohem je pro člověka samotného nedosažitelným dobrem. Bůh ale přichází člověku na pomoc a vlévá mu nadpřirozené (božské neboli teologické) ctnosti, které ho uzpůsobují pro účast na božském životě. Cílem víry je dosažení blaženosti, která spočívá ve vidění Boha, jenž je první pravdou. Naděje nám pak umožňuje doufat v dosažení tohoto přirozeně nedosažitelného nejvyššího dobra. Ve víře tedy intelekt uchopuje první pravdu, v níž je obsažena blaženost, v kterou doufáme.

Traktáty o víře a o naději se nacházejí na začátku Secunda secundae Teologické sumy (STh II-II, q. 1–22). Přeložil je a okomentoval Tomáš Machula.

středa 10. června 2020 v 19:30 hod.

Rozpravy o křtu, biřmování a eucharistii

host večera: Radek Tichý a Petr Soukal

Křest, biřmování a eucharistie. Tři iniciační svátosti, jež nás uvádějí do plnosti křesťanského života. Jak je dobře slavit a jak z nich s užitkem žít?

Mluvit o svátostech znamená mluvit o Ježíši Kristu. Vždyť každá svátost byla Kristem ustanovena a má v něm svůj původ. Při slavení každé svátosti jedná sám Kristus a zároveň se znovu a nově naplňují jeho slova: „Hle, já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa!“ (Mt 28, 20).

Téma si přiblížíme prostřednictvím knihy Radka Tichého a Petra Soukala „Křest, biřmování, eucharistie. Rozpravy o liturgii I“, v níž autoři předkládají úvod do teologie svátostí, souhrnné dějiny křesťanské iniciace a systematický výklad jednotlivých etap křesťanské iniciace od prekatechumenátu až po mystagogii. Pro každý jednotlivý prvek obřadů odhalují autoři jeho kořeny, ukazují, jak se proměňoval v dějinách, a naznačují aktuální význam pro toho, kdo liturgii slaví.