Gilles Emery , překlad Branislav Štěpita, brož., 196 str., rok vydání 2019 Kniha představuje prameny a vývoj trojiční křesťanské kultury. Nabízí potřebnou průpravu k tomu, aby čtenář tuto kulturu mohl nejen ocenit, ale také do ní vstoupit. Není pouhým historickým či systematickým úvodem, ale spíše modelem plně rozvinuté trojiční vnímavosti – v biblické, liturgické i dogmatické oblasti. Jasným a přístupným stylem se autor přesouvá od svědectví Písma a víry k doktrinálním formulacím o Trojici v sobě samé a ke stvořitelskému a spasitelskému konání Trojice. Nezamýšlí pouze prezentovat učení o Trojici, ale chce také přispět k rozvoji trojiční moudrosti u svých čtenářů.

Luc-Thomas Somme , překlad Metoděj Němec, brož., 88 str., rok vydání 2019 Pojednání o Božím synovství a zbožštění člověka, inspirované texty Tomáše Akvinského. Autor vychází z Tomášových komentářů k Pavlovým listům a k Evangeliu podle Jana a prostřednictvím Tomášova lectio divina ukazuje, kam až sahá Boží plán moudrosti a lásky k nám: máme se milostí stát tím, čím je Slovo svou přirozeností, synem Boha. Tomášova reflexe nám odhaluje krásu dědictví, které je nám určeno, a vznešenost a důstojnost společného povolání každé lidské osoby.

Thomas Merton , překlad Ctibor Pečiva, 140 str., rok vydání 1995 Svědomí, askeze, upřímnost, ticho, samota... autorova hluboká reflexe pilířů duchovního života ukazuje jejich nezbytnost, ale také úskalí sebestřednosti. Duchovní život získává smysl až ve spojení s životy druhých, v integraci do Božího plánu spásy světa.   Pouze jako e-kniha   E-knihu dodáváme ve formátu epub a mobi.  

Jean-Hervé Nicolas , překlad Markéta Štěpánková a Tomáš Parma, brož., 492 str., rok vydání 2019 Syntéza dogmatické teologie vznikla zredigováním kursů dogmatické teologie, které dával P. Jean-Hervé Nicolas (1910–2001), jeden z nejvýznamnějších představitelů soudobého tomismu, na teologické fakultě ve Fribourgu. Díky znalosti současných teologů a dokonalému ovládnutí teologické metody Tomáše Akvinského předkládá Nicolas výklad, který se vyznačuje jak pevností, tak ortodoxií, a přitom je obohacen o výsledky plodného období teologického zkoumání po Druhém vatikánském koncilu. Po částech věnovaných trinitární teologii (Bůh v Trojici, rok vydání 2003) a kristologii (Vtělení Slova, rok vydání 2007) se autor v této části zaměřuje na oblast eklesiologie a sakramentální teologie. Tato pojednání jsou logickým pokračováním kristologie, protože církev a svátosti lze chápat pouze ve vztahu ke Kristu, jako jeho prodloužení zde. Kristus, v jehož duši přebývá v plnosti Duch svatý, uděluje dar Ducha věřícím. Prostředkem tohoto rozdílení je svátost: především prvotní svátost, jíž je církev, potom sedm svátostí, v nichž církev ve světě viditelně pokračuje v Kristově vykupitelském působení, které se samo o sobě stalo neviditelným, ale ve svátostných znameních nikdy nepřestalo pracovat pro spásu. V tomto traktátu se tak dovršuje druhá fáze dogmatické syntézy: návrat člověka k Trojici, člověka stvořeného k obrazu Trojice a pro Trojici.   Bibliografie ke stažení zde  

Jean-Hervé Nicolas , překlad Oldřich Selucký, 264 str., rok vydání 2003 Syntéza dogmatické teologie vznikla zredigováním kursů dogmatické teologie, které dával P. Jean-Hervé Nicolas (1910–2001), jeden z nejvýznamnějších představitelů soudobého tomismu, na teologické fakultě ve Fribourgu. Díky znalosti současných teologů a dokonalému ovládnutí teologické metody Tomáše Akvinského předkládá Nicolas výklad, který se vyznačuje jak pevností, tak ortodoxií, a přitom je obohacen o výsledky plodného období teologického zkoumání po Druhém vatikánském koncilu. První traktát pojednává o tajemství jednoho Boha ve třech osobách. Autor v něm nejprve představuje projevy božských osob a víru církve v Trojici, dále postupuje k úvahám o božských Osobách ve vnitřním božském bytí a nakonec se zabývá tématem božských poslání.   Pouze jako e-kniha   E-knihu dodáváme ve formátu pdf.

Tomáš Akvinský , překlad Tomáš Machula, brož., 236 str., rok vydání 2019   Naše jednání, má-li být etické, musí být primárně řízeno intelektem, a to jak na rovině přirozené, tak na rovině nadpřirozené, kde je rozum osvícen vírou. V traktátu o víře (STh II-II, q. 1–16) se Tomáš tedy nejprve ptá po definici víry, zkoumá její úkony, dary Ducha svatého, které k ní patří, a nakonec hříchy a přikázání týkající se víry. Pomůže nám mimo jiné vyjasnit vztah „víry a skutků“, který se stal významným kontroverzním tématem v dějinách církve.   Překlad, úvodní studie a poznámky Tomáš Machula.