Servais Pinckaers, z francouzštiny přeložili Dagmar a František X. Halasovi brož., 176 str., rok vydání 2021   „Všichni chceme šťastně žít, o tom není pochyb,“ říká svatý Augustin. Co je však pravé štěstí a kde ho hledat? Autor této knihy nás uvádí na cestu za štěstím – je to cesta evangelia, cesta, kterou nám ukázal sám Bůh v Horském kázání, cesta blahoslavenství. V blahoslavenství nacházíme veškeré problémy, jež hýbají naším světem. Blahoslavenství jsou shrnutím lidského života s jeho radostmi a starostmi a přitom ten život stavějí do světla Kristova slova, které nás přichází osvítit „díky slitovnosti našeho Boha, s níž nás navštívil Vycházející z výsosti, aby zazářil na ty, kdo přebývají v temnotě a stínu smrti, a vedl naše kroky po cestě pokoje“ (Lk 1, 78–79).

David Vopřada, brož., 300 str., rok vydání 2015, dotisk 2021 Jak křesťané v prvních staletích slavili Vánoce, slavnost Narození Krista? Kde se tento svátek vzal a jaké bylo jeho poselství? Jak vypadalo kázání ve starověku? To vše a mnoho dalšího osvětlují kázání svatého Augustina z 5. století, která předávají samotné jádro křesťanské zvěsti: Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Augustinovy promluvy zůstávají dodnes inspirativní nejen pro kazatele, ale také pro každého, kdo chce proniknout hlouběji do tajemství Vánoc, které oslavují Kristův příchod na svět.

David Vopřada váz., 128 str., rok vydání 2021   Jedenáctý svazek edice Patristika předkládá čtenáři další text významného křesťanského spisovatele Tertuliána, tentokrát pojednávající o svátosti křtu. Jedná se o nejstarší dochovaný křesťanský spis věnovaný tomuto tématu, jenž přináší cenné informace o teologii a liturgii křesťanské iniciace severoafrické církve na přelomu 2. a 3. století. Tertulián vysvětluje katechumenům a čerstvě pokřtěným křesťanům, jak vypadá autentická křesťanská tradice křtu, kterou si církev předává od dob apoštolů, a zároveň varuje před učením gnostických sekt, které křestní praxi církve zpochybňovaly. Podrobně rozebírá křestní koupel, zamýšlí se nad významem vody a její účinností ve křtu, věnuje se křestním typologiím a zdůrazňuje nezbytnost křtu pro spásu. Objasňuje také smysl Janova křtu, rozebírá vztah křtu a Kristova utrpení, řeší otázku křtu apoštolů, problém platnosti křtu heretiků a připomíná význam mučednictví jakožto křtu krve. Tertuliánovo pojednání o křtu je zásadním pramenem pro poznání vývoje starokřesťanské křestní nauky i praxe.   Úvodní studie a komentář David Vopřada. Překlad z latiny Pavel Koronthály.

Josef Pieper, z němčiny přeložil Jan Frei brož., 96 str., rok vydání 2021     Každý člověk touží po štěstí, zakouší ve svém nitru žízeň, která volá po utišení. Co to ovšem znamená být šťastný? Co nás činí šťastnými? A existuje něco jako nejvyšší štěstí? Svrchované utišení? Autor ukazuje, že touha po štěstí je člověku přirozená, vychází z nejvnitřnějšího jádra lidské bytosti, kam byla vepsána už při stvoření. A tato touha musí nakonec dojít naplnění, má-li mít lidský život vůbec nějaký smysl. Kdyby neexistovala naděje na utišení, byl by člověk odsouzen k zoufalství. Lidskou touhu po štěstí ovšem nemůže utišit nic stvořeného. I kdyby člověk získal celý svět, nenasytí se, nepřestane prahnout po něčem víc. Onu nejhlubší žízeň může utišit jedině „dobro v úplnosti“, Bůh sám. Plnosti štěstí tedy dosáhneme až v cíli své cesty, ve věčném životě, kdy Boha uvidíme tváří v tvář. V tom totiž spočívá definitivní štěstí, v blaženém patření na toho, koho milujeme, v kontemplaci. Znamená to tedy, že štěstí nám bude dopřáno až na věčnosti? Že pozemský život není nic než trápení? Nikoli. Už zde můžeme okoušet předchuť věčného štěstí, v milujícím patření, v pozemské kontemplaci. Ta ovšem není, jak by se snad mohlo zdát, vyhrazena pouze mystikům či světcům, ale každému, kdo se dokáže zastavit, ztišit, žasnout a s láskou pohlížet i na ty nejnepatrnější věci.

Obsah Michael J. Sandel: Populismus, liberalismus a demokracie Jan-Werner Müller: Demokracie a neúcta Pierre Rosanvallon: Promýšlet populismus Walter Lesch: Teologie a populismus: střety a vyjasnění Hans Schelkshorn: Proti instrumentalizaci křesťanství. O neslučitelnosti nové pravicové ideologie s křesťanskou morálkou Gerhard Kruip: Kdo je lid? Papež František k „legitimitě pojmu lid“ Regina Ammicht-Quinn: Populismus a genderové otázky. Strach ze zmatení pohlaví Thomas Hoffmann: Jazyk populistů Nabízíme rovněž jako e-knihu

Pavel Dudzik – Markéta Dudziková, brož., 208 str., rok vydání 2021 Desátý svazek edice Patristika přináší první část předkřestních katechezí Kyrilla (v české podobě Cyrila) z Jeruzaléma. Jedná se o nejstarší nám dochované přípravy na křest, přednesené v chrámu Božího hrobu v polovině 4. století. Katecheze, jejichž cílem bylo připravit dospělé kandidáty křtu k přijetí iniciačních svátostí, jsou založeny na postupném výkladu jednotlivých částí vyznání víry, které bylo tehdy v Jeruzalémě užíváno a jež není zcela totožné s vyznáním níkajsko-konstantinopolským. Dávají nám nahlédnout do tehdejší podoby předkřestní formace a odhalují teologické i pastorační důrazy jeruzalémského biskupa. Kyrillos své promluvy prokládá celou řadou citátů z Písma a odkazů na známé i méně známé biblické příběhy, s jejichž pomocí se snaží uvést své posluchače na cestu křesťanského života. Překlad z řečtiny a poznámky Markéta a Pavel Dudzikovi. Úvodní studie Pavel Dudzik.

Tomáš Akvinský, překlad Tomáš Machula brož., 164 str., rok vydání 2021    V této části Teologické sumy (STh I, q. 90–102) Tomáš pojednává o člověku v situaci před prvním hříchem. Nejprve se zabývá stvořením prvního muže s ohledem na jeho duši a tělo, poté stvořením první ženy pro muže, dále popisuje účel stvoření člověka a vysvětluje, co to znamená, že byl stvořen k obrazu Božímu. Věnuje se také otázkám ohledně intelektu prvního člověka, stavu milosti, rozebírá vztahy mezi lidmi navzájem a jejich vztah k ostatnímu stvoření, dále otázku nesmrtelnosti, plození a místa přebývání, tj. ráje. Jedná se o vyváženou syntézu, která stojí na empi­ric­kém východisku, je věrná biblickému textu a ne­opo­míjí teo­lo­gickou tradici. Překlad, úvodní studie a poznámky Tomáš Machula.

Alain Quilici   brož., 92 str., rok vydání 2021    Jedním z vynikajících učitelů duchovního života je bezesporu svatý Dominik. Nezanechal nám sice žádnou propracovanou nauku, ale může nás inspirovat příkladem svého života, jak nám ho zprostředkovali jeho současníci, které hluboce ovlivnil. Dominik nikdy neopomněl příležitost k hlásání evangelia a byl vytrvalý v modlitbě, takže se o něm tradovalo, že mluvil jen o Bohu nebo s Bohem. Měl srdce vnímavé pro potřeby druhých a toužil je přivádět k pravému smyslu a prameni, ke Kristu. Autor představuje Dominika jako člověka srdce, rozhodnosti a rozvahy, muže modlitby, rozumu, zkušenosti, kříže, jako představeného i bratra a nabízí tak čtenáři množství podnětů pro prohloubení a rozvinutí křestního povolání. Putování se svatým Dominikem může zpřítomnit nevšední zážitky: okouzlení Boží láskou, dotek tajemství Božího povolání, nadšení a zápal provázející vznik nového řádu, dobrodružství prvních kazatelů na cestách… Zároveň je však náročné, ba přímo nebezpečné, právě tak jako Boží láska, u níž toto putování začíná a k níž směřuje. Máme-li jí totiž v pravdě odpovědět, musíme tak jako Dominik při svém putování s ní ze sebe vydat všechno. Všeho se vzdát a cele se dát do její služby.   Alain Quilici OP (*1936) je francouzský dominikán, kněz kláštera v Toulouse. Působil jako převor kláštera v Marseille, novicmistr v Toulouse, je autorem desítek knih. Věnuje se kromě jiného duchovnímu doprovázení studentů a pastorační službě a kázání ve farnostech, na exerciciích a v médiích.