nakladatelství Krystal OP a Dominikánská 8 zvou na večery diskuzního cyklu

DOMINIKÁNSKÝ KNIŽNÍ SALÓN

Dominikánský knižní salón je diskuzní klub čtenářů nakladatelství Krystal OP, pořádaný ve spolupráci s platformou „Dominikánská 8, místo vzdělání a kultury při klášteře sv. Jiljí v Praze“. Můžete se zde seznámit s novými knihami našeho vydavatelství a setkat se s jejich autory, překladateli, editory, s bratry dominikány a především s ostatními čtenáři. Všichni přítomní jsou aktivními spolutvůrci večera, dělí se o své zážitky z četby, o myšlenky, k nimž je kniha inspirovala, a společně se potýkají s otázkami, ke kterým je kniha či diskuse nad knihou dovedla.


• koná se obvykle druhou středu v měsíci v dominikánském klášteře v Praze, aktuální informace na facebook.com/KrystalOp nebo http://www.dominikanska8.cz

začátek vždy v 19:30 ve foyer barokního refektáře, vchod z Jilské ulice 5


 

středa 12. února 2020 v 19:30 hod.


Tomáš Akvinský: Zbožštění v Kristu

 

host večera: Metoděj Němec OP

 

Být milostí tím, čím je Slovo svou přirozeností. Odhalme spolu s Tomášem krásu dědictví, které je nám určeno, a vznešenost a důstojnost společného povolání každé lidské osoby.

 

Zbožštění představuje jakýsi neuskutečnitelný sen smrtelného lidství, ale také podivuhodný příslib předávaný od věků křesťanstvím. První lidi přivedlo k tragickému oddělení od Stvořitele to, že chtěli být jako bohové, sami ze sebe určující dobro a zlo. Nárokování autonomie jim ovšem přineslo nejhorší odcizení, otroctví hříchu. Ale to, co jejich pýcha rozvrátila, bylo Božím milosrdenstvím zase napraveno. Syn Boží se stal člověkem. Svou pokorou, poslušností a obětí překonal smrt, svým vzkříšením zjednal ztracenou neporušitelnost. Od té doby je život Boží, život věčný, nabízen a předáván lidem tak, že jsou Bohem přijímáni za jeho syny.

Do tématu nás uvede kniha Luca-Thomase Sommeho OP „Zbožštění v Kristu v textech Tomáše Akvinského“, kterou přeložil Metoděj Němec OP.

 

• začátek v 19:30 ve foyer barokního refektáře, vchod z Jilské ulice 5

 

středa 11. března 2020 v 19:30 hod.

 

Charles Journet: Sedm Kristových slov na kříži

 

host večera: Filip Boháč OP

 

Poslední Ježíšova slova na kříži. Vtahují nás do dramatu Boha, jenž byl ukřižován za svět. A odhalují jedinečné tajemství, přesahující všechna slova a schopné prozářit všechny agónie lidí a národů. Tajemství Božího milosrdenství, které rozdává spásu.

 

Kříž je tajemstvím světla spíš než tajemstvím utrpení. Utrpení není to podstatné, pomine. Pod ním je skryté světlo. Chvílemi prosvítá závojem bolesti a září ven. Světlo je tím podstatným, potrvá navždy. Tím, že prošlo utrpením, se však zahalí podivnou krásou a pojme do své záře vše, co je v osudech světa a lidí důstojného a vznešeného. „Nynější lehké břemeno utrpení zjednává nám nad každou míru věčnou tíhu slávy, protože nám neleží na srdci věci viditelné, ale neviditelné. Věci viditelné přece pominou, ale neviditelné budou trvat věčně.“ (2 Kor 4, 17–18)

 

• začátek v 19:30 ve foyer barokního refektáře, vchod z Jilské ulice 5


 
 

středa 8. dubna 2020 v 19:30 hod.

 

Bernard z Clairvaux: Postní a velikonoční kázání

 

hosté večera: Benedicta Hübnerová OP, Markéta Koronthályová (autorka překladu)

 

 

Tak Bůh miloval svět, že dal svého jediného Syna… Drama hříchu, smrti a vítězství života pohledem svatého Bernarda.

 

Kristus nám ukazuje trpělivost, doporučuje pokoru, uskutečňuje poslušnost, přivádí k dokonalosti lásku. Těmito drahokamy ctností jsou ozdobeny čtyři konce kříže: nejvýš je láska, napravo poslušnost, nalevo trpělivost a u paty, jako základ ctností, je pokora. Jimi Pán ozdobil vítězné znamení kříže, když byl vůči urážkám pokorný, vůči ranám trpělivý, uvnitř byl bodán slovy a navenek hřeby. Láska v něm dosáhla dokonalosti, protože svůj život položil za přátele, a poslušnost byla přivedena k vrcholu, když naklonil hlavu a skonal a tak se stal poslušným až k smrti. „Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.“ (Jan 15, 13)


 

• začátek v 19:30 ve foyer barokního refektáře, vchod z Jilské ulice 5


 
 

středa 13. května 2020 v 19:30 hod.

 

Tomáš Akvinský: O víře a o naději

host večera: Tomáš Machula

 

Víra a naděje. Dvě ze tří božských ctností, jež jsou duší mravního jednání křesťana, uschopňují nás jednat jako Boží děti a dojít do cíle – do věčné blaženosti. Spolu s Tomášem se zamyslíme nad jejich podstatou, jejich vzájemným vztahem a jejich místem v životě člověka.

 

Společenství s Bohem je pro člověka samotného nedosažitelným dobrem. Bůh ale přichází člověku na pomoc a vlévá mu nadpřirozené (božské neboli teologické) ctnosti, které ho uzpůsobují pro účast na božském životě. Cílem víry je dosažení blaženosti, která spočívá ve vidění Boha, jenž je první pravdou. Naděje nám pak umožňuje doufat v dosažení tohoto přirozeně nedosažitelného nejvyššího dobra. Ve víře tedy intelekt uchopuje první pravdu, v níž je obsažena blaženost, v kterou doufáme.

Traktáty o víře a o naději se nacházejí na začátku Secunda secundae Teologické sumy (STh II-II, q. 1–22). Přeložil je a okomentoval Tomáš Machula.


• začátek v 19:30 ve foyer barokního refektáře, vchod z Jilské ulice 5

 
 

středa 10. června 2020 v 19:30 hod.

 

Rozpravy o křtu, biřmování a eucharistii

 

host večera: Radek Tichý a Petr Soukal

 

Křest, biřmování a eucharistie. Tři iniciační svátosti, jež nás uvádějí do plnosti křesťanského života. Jak je dobře slavit a jak z nich s užitkem žít?

 

Mluvit o svátostech znamená mluvit o Ježíši Kristu. Vždyť každá svátost byla Kristem ustanovena a má v něm svůj původ. Při slavení každé svátosti jedná sám Kristus a zároveň se znovu a nově naplňují jeho slova: „Hle, já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa!“ (Mt 28, 20).

Téma si přiblížíme prostřednictvím knihy Radka Tichého a Petra Soukala „Křest, biřmování, eucharistie. Rozpravy o liturgii I“, v níž autoři předkládají úvod do teologie svátostí, souhrnné dějiny křesťanské iniciace a systematický výklad jednotlivých etap křesťanské iniciace od prekatechumenátu až po mystagogii. Pro každý jednotlivý prvek obřadů odhalují autoři jeho kořeny, ukazují, jak se proměňoval v dějinách, a naznačují aktuální význam pro toho, kdo liturgii slaví.

 

• začátek v 19:30 ve foyer barokního refektáře, vchod z Jilské ulice 5

 
Haban ob
260 Kč

Petr Macek , brož., 232 str., rok vydání 2019 Metoděj Habáň OP (1899–1984) byl jednou z významných osobností českého dominikánského řádu minulého století. Kniha sleduje jeho životní osudy od vstupu do řádu, přes zapojení do dominikánského „intelektuálního apoštolátu“ v meziválečné době až po zápolení s komunistickým režimem v druhé polovině života. Všímá si jeho vnitrořádového i veřejného působení, zejména v roli duchovního učitele řady českých dominikánů a univerzitních studentů, a podílu na četných filozofických a teologických diskuzích, které procházely napříč celým jeho životem.

Detail
O svatostech ob
220 Kč

Tomáš Akvinský , překlad Benedikt Mohelník, brož., 174 str., rok vydání 2019 Na traktát o Ježíši Kristu a jeho spásném díle navazuje v Teologické sumě traktát o svátostech (STh III, q. 60–65). Za pomoci svátostí se Bůh setkává s člověkem, kterého stvořil, aby mu dal účast na své vlastní blaženosti. I ve stavu před hříchem potřeboval člověk dar nadpřirozené milosti, aby mohl dosáhnout blaženého patření na Boha, ale teprve po hříchu je stav lidské přirozenosti takový, že vyžaduje pomoc, kterou Bůh člověku poskytuje ve svátostech. Svátosti jsou součástí dějin spásy. Východiska pro svou teologii dějin spásy nachází Tomáš především v listech apoštola Pavla. Překlad a úvodní studie Benedikt Mohelník OP.

Detail
Sv Aug promluvy ob0
130 Kč

David Vopřada , brož., 108 str., rok vydání 2019 Sedmý svazek edice Patristika obsahuje pět promluv svatého Augustina o modlitbě Otče náš. (Poslední promluva byla objevena teprve nedávno a ohledně Augustinova autorství panují jisté pochybnosti.) Jedná se o promluvy, které Augustin pronesl v rámci mystagogické katecheze určené kandidátům křtu, v nichž jim byla modlitba Páně, její smysl i důvod, proč se ji vůbec modlit, svěřena jako jeden z velkých pokladů církve. Augustin si modlitby Páně nesmírně cení jako „každodenní modlitby za naši spásu“. Chápe ji jako pravidlo, jak se má křesťan k Otci obracet, a dokonce vzor veškeré křesťanské modlitby, takže se křesťané nemají modlit nic jiného než to, co je v otčenáši obsaženo. Úvodní slovo, překlad a komentář David Vopřada.

Detail
3 položek celkem