Tomáš Akvinský, překlad Tomáš Machula brož., 152 str., rok vydání 2020 Traktát o prozíravosti (STh II-II, q. 47–56) rozvíjí a konkretizuje základní nauku o kardinálních ctnostech, jak je vyložena v Prima secundae, hlavně v otázkách 55–61. Na rozdíl od oněch úvodních a především teoretických rozborů a argumentů se zde přistupuje k celé problematice velmi prakticky. Text se tak stává zřetelně užitečným a využitelným jak pro učitele, vychovatele a pastýře, tak pro každého čtenáře, který chce získat konkrétní pomoc a doporučení pro vlastní morální rozvoj. Praktický význam spočívá především v objasnění role rozumu a rozumové ctnosti pro morální jednání, v popisu fungování této ctnosti, který člověku pomáhá k lepší sebe-formaci v této oblasti, a v neposlední řadě v přesné analýze možných hříchů proti prozíravosti, podle níž lze velmi dobře provádět i zpytování svědomí. Ukazuje a potvrzuje se tím, že Tomášova Suma není pouhou učebnicí nebo teoretickým kompendiem pro intelektuály, ale i praktickou příručkou pomáhající k morálnímu a duchovnímu růstu křesťana. Překlad, úvodní studie a poznámky Tomáš Machula.
Vladimír J. Koudelka OP, překlad Terezie Brichtová OP, revize překladu Jana Maroszová brož., 160 str., rok vydání 2020 Kdo byl zakladatel Řádu bratří kazatelů svatý Dominik? Na jakých principech založil svůj řád a co odkázal svým následovníkům? Osobnost svatého Dominika a jeho dílo přibližuje publikace vycházející z historických pramenů: z nejstarších stanov řádu, papežských dokumentů, životopisných děl, legend a svědectví zaznamenaných při kanonizačním procesu. Autor sestavuje dostupné údaje tak, aby vykreslil hlavní rysy Dominovy osobnosti a přiblížil čtenáři soulad mezi jeho životem a dílem. Jedná se o revidovaný a redakčně upravený překlad Terezie Brichtové OP, který vyšel poprvé v roce 1992 v nakladatelství Sursum. Revize českého textu byla provedena podle vydání německého originálu: Dominikus. Herausgegeben und eingeleitet von Vladimír J. Koudelka. Olten – Freiburg im Breisgau: Walter-Verlag, 1983 (ISBN 3-530-16810-6). Kniha vychází při příležitosti jubilea řádu, který si v roce 2021 bude připomínat 800 let od úmrtí svatého Dominika.
Bernard z Clairvaux, překlad Markéta Koronthályová váz., 176 str., latinsko-české vydání, rok vydání 2020 Další svazek Bernardových kázání přináší sedmnáct jeho promluv na Žalm 91(90) Qui habitat – Kdo žije pod ochranou Nejvyššího. Tento žalm zaujímá v liturgické modlitbě církve důležité místo. Od počátku byl součástí večerní modlitby, kompletáře, jako výraz prosby o ochranu před zlem temnoty a noci. Původně se modlil každý den, po liturgické reformě zůstal pouze v kompletáři pro neděli po I. a II. nešporách. Bernard chce prostřednictvím svých kázání, jež pronesl zřejmě v době postní, vyzbrojit své posluchače v boji proti pokušení a zprostředkovat jim útěchu, jež přináší slovo Páně. Postupuje verš za veršem a ukazuje, co to znamená vpravdě spoléhat na pomoc Nejvyššího, kde je třeba hledat pomoc ke konání dobra a ochranu před vším zlem.
Obsah Pavel Hošek: Šabat a jeho význam v rabínském judaismu Jiří Pavlík: Sobota a neděle ve starověkém křesťanství Tomáš Petráček: Platnost, plnění, dispens. K povinnosti nedělní mše v historickém kontextu Ludvík Armbruster SJ a Jan Regner SJ: Víra a rituál. Zkušenost japonských skrytých křesťanů Vnímání neděle v české společnosti. Rozhovor se sociologem Vojtěchem Prokešem Petr Beneš CSsR: Eucharistie jako zdroj křesťanského života Tomáš Sixta: Křesťanství bez eucharistie – eucharistie bez křesťanství. Teologická reflexe slavení neděle v době koronaviru Michal Kaplánek: Změní se slavení neděle po koronaviru? Simone Weilová: Duchovní autobiografie Anketa o slavení (Radkin Honzák, Tomáš Holub, Jaroslav Pulkrábek, Jan Rybář SJ, Richard Hlaváček) „Na horách sám se sebou“. Rozhovor s Josefem Prokešem
Charles Journet překlad Věra Vejrychová, 184 str., rok vydání 2014 Tématu posledních věcí patří v myšlení a rozjímání kardinála Journeta významné místo. Tato kniha nabízí pečlivý přepis kázání, jež na toto téma pronesl při duchovním cvičení v roce 1961. Ve svém výkladu náš kazatel jakoby nevědomky přináší živoucí svědectví čiré, průzračné víry, nesené hlubokou láskou. Nebojí se promlouvat o tajemstvích, o kterých lidé nemají odvahu hovořit a na něž nelze pohlížet bez lásky. Stvoření člověka, prvotní hřích, očistec, peklo. K těm nejtěžším otázkám, které si klade každý člověk, přistupuje naprosto zpříma, a jeho odpověď jako by už nyní byla projasněná paprskem pokoje, jehož dosáhneme později v nebi, v blaženém patření na Boha. Pouze jako e-kniha E-knihu zasíláme mailem do 2 pracovních dnů po obdržení platby. Dodáváme ve formátu epub.
Jiří Pavlík váz., 168 str., rok vydání 2020 Devátý svazek edice Patristika obsahuje dvanáct křestních katechezí svatého Jana Chrysostoma. Jde o náhodně dochované Janovy homilie spadající do okruhu postní přípravy čekatelů na křest a velikonočního a povelikonočního poučování novokřtěnců, které Jan přednesl pravděpodobně v Antiochii mezi lety 387 až 397. Jan v nich hovoří o významu svátostných symbolů a účincích svátostí a vysvětluje pravidla křesťanského života. Z jeho textů se dozvídáme, jak v církvi tehdejší doby vypadala příprava na křest, jak probíhal obřad křtu a velikonoční slavnosti a o čem byli katechumeni a novokřtěnci poučováni. Jan zdůrazňuje především nutnost souladu nauky a života, vyzývá své posluchače, aby ve svobodě usilovali o zbožnost a ctnost a horlivě rozmnožovali dary, které ve křtu přijali, a zvláště jim klade na srdce, aby se vystříhali pověr, rozmařilosti a přepychu a také nedůstojného a zhoubného zvyku přísahat. Úvodní studie a komentář Jiří Pavlík. Překlad z řečtiny Jiří Pavlík.
Český národní a řádový provinční kalendář s informacemi o mešních čteních na každý den. Formát A6, uspořádání po týdnech, prostor pro denní záznamy, kroužková vazba.
Tomáš Akvinský, překlad Tomáš Machula brož., 76 str., rok vydání 2020 Traktát o činném a kontemplativním životě (STh II-II, q. 179–182) je zařazen téměř na samém konci druhého dílu druhé části Teologické sumy, předchází závěrečnému pojednání o řeholnících (q. 183–189). Tomáš však toto téma nepojednává pouze z úzkého pohledu řeholního života, ale předkládá zde problematiku zaměření života každého jednotlivého člověka. Svoje pojednání formuluje ve čtyřech bodech. Za prvé obhajuje samotné rozlišení života činného a kontemplativního, za druhé a za třetí probírá oba způsoby života, přičemž životu kontemplativnímu věnuje největší prostor, a za čtvrté oba způsoby života srovnává. Překlad, úvodní studie a poznámky Tomáš Machula.
Peter Kreeft překlad Ivan Bok, 172 str., rok vydání 2013 Autor sice tvrdí, že kniha je tuctová učebnice morálky, ale není tomu tak – aspoň co do žánru a metody výkladu. Vznikla na základě přednášek pro vysokoškoláky, přednášek velice živých a tvořivých, plných překvapivých zvratů a souvislostí, které samy dovedly posluchače k řešení nastolených otázek – a teprve tento výsledek je tradiční, starý několik tisíc let, prostě „tuctový“: Není jiné cesty, než návrat ke starým ctnostem! Kniha poslouží jako nepřeberný zdroj inspirace pro všechny učitele etiky či katolické morálky na středoškolské i vysokoškolské úrovni, a samozřejmě pro všechny, kdo hledají, jak být plně člověkem.
Tomáš Akvinský, překlad Tomáš Machula brož., 136 str., rok vydání 2020 Tomášův traktát o hexaemeronu (STh I, q. 65–74), tedy o šesti dnech stvoření, jak jsou popsány na začátku Bible, představuje jakési teologické rozvinutí kratšího a spíše filosoficky laděného traktátu o stvoření obecně, který je zařazen v otázkách 44–49. Téma stvoření Tomáš rozděluje na tři základní fáze. První je dílo stvoření, které představuje uvedení světa do existence Bohem bez jakéhokoli předpokladu (ex nihilo). Zasahuje část prvního dne. Druhé je dílo oddělení, které začíná ještě v prvním dni a trvá do konce dne třetího. Jde o oddělení světla od temnoty, vody na zemi od vody na obloze a na zemi pak oddělení vod od souše. Třetím je dílo ozdobení zahrnující čtvrtý, pátý a šestý den. Představuje jakési vybavení země tím, co se hýbe a co ji v tomto ohledu obohacuje. Jsou to nebeská světla, především Slunce a Měsíc, mořští živočichové, ptáci a živočichové pozemští, z nichž vyniká člověk. O stvoření člověka toho ale Tomáš v tomto traktátu příliš neříká. Věnuje mu totiž samostatný traktát v STh I, q. 90–102. Překlad, úvodní studie a poznámky Tomáš Machula.
Obsah Alfred Marek Wierzbicki: Ubohý křesťan hledí, jak umírá solidarita... Andrzej Draguła: Sekularizace, nebo desekularizace? Teologický model pro Polsko Tomasz Dostatni OP: „Židé jsou našimi bratry“. Toto učení Jana Pavla II. už ale vůbec neslyšíme Piotr Nowina-Konopka: Corruptio optimi pessima aneb obílený hrob Ludwik Wiśniewski OP: Do jaké církve přijede papež? Damian Jankowski: Kdy přijde změna? Po filmech Klérus a Hlavně to nikomu neříkej Andrzej Szostek MIC: Společné dobro – nelehká výzva pro politiky Janina Koźbiel: Psaní je pro mě jednou z činností vedoucích k dobru. Rozhovor s Olgou Tokarczukovou
Tomáš Akvinský, překlad Tomáš Machula brož., 108 str., rok vydání 2020 Traktát o naději (STh II-II, q. 17–22) se nachází na začátku Secunda secundae mezi traktátem o víře a traktátem o lásce. Tomáš v něm nejprve probírá podstatu ctnosti naděje a její vztah k ostatním teologickým ctnostem. Poté se zaměřuje na subjekt naděje, a to nejen na konkrétní duševní sílu, kterou naděje formuje, ale také na typ lidí, kteří mohou naději mít. V další části rozebírá dar Ducha svatého, který s nadějí úzce souvisí, což je dar bázně Boží. Následně pojednává o neřestech, které ctnosti naděje odporují, tedy o zoufalství a opovážlivosti. V závěru se zabývá souvislostí naděje s Božími přikázáními. Překlad, úvodní studie a poznámky Tomáš Machula.
Servais Pinckaers, z francouzštiny přeložila Tereza Hodinová 472 str., rok vydání 2018 Křesťanská morálka, která se po několik staletí soustředila jen na povinnosti, zatuhla jako kámen, jenž se staví do cesty všemu, co teče a prýští. Je třeba znovu nalézt v srdci morálky i křesťanské osobnosti místo, kde přebývá tajný pramen Ducha, a zbavit ho nánosu půdy, aby mohl znovu ve vší síle vytrysknout. Tato kniha není pouze učebnicí, ale spíš průvodcem otevírajícím cesty a obzory. Pouze jako e-kniha E-knihu zasíláme mailem do 2 pracovních dnů po obdržení platby. Dodáváme ve formátu pdf.
David Vopřada váz., 112 str., rok vydání 2020 Osmý svazek edice Patristika přináší nejstarší křesťanské pojednání o modlitbě z pera afrického spisovatele Tertuliána. Spis z počátku 3. století nám umožňuje nahlédnout do teologie křesťanské modlitby a získat představu o jejích vnějších projevech. Přibližuje nám, s jakými problémy a potížemi, mylnými či s křesťanstvím neslučitelnými představami bojovali v této době křesťané především v Kartágu, metropoli římské Afriky. Autor se zamýšlí nad tím, co činí modlitbu specificky křesťanskou a zda se vnitřní i vnější postoje pokřtěného při modlitbě nějakým způsobem odlišují od modlitby v ostatních náboženstvích či meditativních praktikách, které nemají v křesťanství svůj původ. Odpovídá na otázku proč a jak se modlit a vysvětluje, co znamenají slova modlitby, kterou Ježíš naučil své učedníky. Pojednání o modlitbě tak není jen vzácným dokladem starokřesťanské praxe, zajímavým pro badatele z oblasti dějin teologie a liturgie, ale také stále aktuálním textem, jenž i dnešnímu čtenáři nabízí cenné podněty k modlitbě a životu s Bohem. Úvodní studie a komentář David Vopřada. Překlad z latiny Pavel Koronthály a David Vopřada.
Walter Wagner OP, překlad Ivan Bok, brož., 104 str., rok vydání 2020 Walter Wagner z dominikánské Provincie sv. Josefa v USA přináší v sedmnácti rekolekčních přednáškách pro dominikánské sestry svůj pohled na Řeholi sv. Augustina, na níž je – kromě jiných – vystavěn i dominikánský řád. Moudře a vtipně odkrývá skryté poklady této prastaré řehole a aplikuje je na konkrétní problémy současného řeholního života, s nimiž se potýkají nejen tisíce kněží, bratří, mnišek a sester, ale i laická společenství. Kniha je bohatým zdrojem inspirace a zároveň „zpovědním zrcadlem“ pro každou komunitu. Fr. Walter Wagner vstoupil do Řádu kazatelů v roce 1987, kněžství přijal v roce 1993, své provincii sloužil jako profesor teologie na Providence College a jako magistr noviců v Ohiu. Dnes působí jako farář u sv. Vincence Ferrerského na newyorském Manhattanu.
Obsah Benoît-Dominique de La Soujeole OP: „Mimo církev není spásy“? David Vopřada: Augustinovi katechumeni v církvi hříšníků Nikolaus Schwerdtfeger: „Anonymní křesťan“ v teologickém díle Karla Rahnera Karel Skalický: Boublíkovi „anonymní katechumené“ a Rahnerovi „anonymní křesťané“ Ludvík Grundman OP: Jejími hranicemi je láska Proč patřím ke katolické církvi. Anketa (Oldřich Selucký, Klára Jirsová, Jiří Pavlík, Markéta Dudziková, Tomasz Dostatni OP, Dagmar Kopecká, Martin Bedřich, Norbert Schmidt) Josef Prokeš: Církev jako polní nemocnice Martin Staněk: Konvertité ante portas. Konverze a institucionalizovaná podoba víry Barbora Spalová: Láska k církvi z pohledu sociálně antropologického výzkumu
Radek Tichý, Petr Soukal, brož., 296 str., rok vydání 2020 Publikace vychází z přednášek pronesených v rámci druhého ročníku Letní školy liturgiky v želivském klášteře v roce 2019, jež byla věnována iniciačním svátostem. Je tvořena dvěma částmi. První z nich představuje předběžná témata: všeobecné uvedení do teologie svátostí a souhrnné dějiny křesťanské iniciace. Druhá část je systematickým výkladem jednotlivých etap křesťanské iniciace od prekatechumenátu až po mystagogii. Kniha je určena nejen absolventům Letní a Zimní školy liturgiky či studentům teologických oborů, ale také těm, kdo se chystají na přijetí iniciačních svátostí nebo na jejich slavení připravují druhé. V neposlední řadě může posloužit všem, kdo byli pokřtěni, biřmováni a přijímají eucharistii a chtějí prohloubit své porozumění těmto tajemstvím Krista a církve a plněji z nich žít. Radek Tichý (* 1980) je knězem pražské arcidiecéze, studoval liturgiku na Papežském liturgickém institutu a působí na pražské teologické fakultě a v Praze-Stodůlkách. Petr Soukal (* 1991) je knězem královéhradecké diecéze, studoval teologii na Papežské lateránské univerzitě a působí v Havlíčkově Brodě.
Charles Journet, překlad Tereza Hodinová, brož., 164 str., rok vydání 2020 Kristova slova na kříži nás uvádějí do dramatu Boha, jenž na sebe vzal tíhu veškerého zla našeho světa. Propůjčují hlas Kristově poslední bolesti, dávají vytušit něco z utrpení jeho duše. Každé z těchto slov odhaluje určitý aspekt tohoto jedinečného tajemství, přesahujícího všechna slova a schopného prozářit všechny agónie lidí a národů. Boží Syn umírá za člověka. Jeho poslední slova nám pootevírají dveře k tomuto tajemství. To, co je hrůzným dramatem, se díky nim stává poučením. Prostřednictvím úvah kardinála Journeta můžeme do tohoto tajemství vstoupit, uctít je pomocí špetky tichého rozjímání a dodat tak své vlastní duši rozměr hloubky.