Anne Lécu, překlad Tereza Hodinová brož., 120 str., rok vydání 2021 Člověka po pádu dusí hanba, padá pod ní, skrývá se, pohrdá sebou. Ale Bůh se nestydí za člověka, kterého stvořil. Naopak, obnovuje ho a nabízí mu oděv, kterým by zakryl svou nahotu. Nejprve je to oděv ze zvířecí kůže, oděv zástupné oběti. Oděvy dalších biblických postav ukazují, s jakou láskou Bůh člověka zahaluje do svého milosrdenství. Nakonec nám zanechává bílou tuniku, tkanou odshora až dolů, beze švů. Obraz znovudosažené integrity člověka a jednoty celého lidstva, zářící oděv milosti a slávy. Autorka, sestra dominikánka, vězeňská lékařka, nás nutí zrevidovat soudy o sobě i o druhých, svobodně se nadechnout a žít v důvěře v Boží milosrdenství. Anne Lécu OP (* 1967) vstoupila po ukočení studia medicíny do dominikánského řádu. Od roku 1997 se věnuje lékařské praxi ve vazebním středisku ve Fleury-Mérogis, jedné z největších věznic v Evropě. Je držitelkou doktorátu filosofie a licenciátu teologie.
text a ilustrace Česlava Talafantová OP váz., 72 str., rok vydání 2021 Kdy vlastně začala křížová cesta a kolik má zastavení? A které je/bude to poslední? Sestra Česlava, dominikánka, která káže vyprávěním a ilustrováním příběhů inspirovaných dějinami spásy, pojala křížovou cestu pěkně zeširoka, „od Adama“ až do dnešních dnů. Zastavení může být nepočítaně, záleží na čtenářově fantazii. Každý okamžik dějin spásy se nějak vztahuje ke Kristově kříži a je jím osvětlován. Skrze Krista je všechno stvořeno a skrze něho je také vše usmířeno, jeho krev prolitá na kříži zjednává pokoj. On je počátek, prvorozený mezi vzkříšenými z mrtvých. Moc smrti byla na kříži zlomena, ale zlo ještě není definitivně poraženo. Červený had vinoucí se celou knihou čeká i na poslední stránce a hledá, koho by pohltil. Naše individuální křížové cesty se ještě neuzavřely, čekají na své vyústění. Jaké bude? Doneseme svůj kříž k vítězství, nebo ho odhodíme jako nepotřebné harampádí, které jen překáží našemu pozemskému štěstí? Volba je jen na nás…
Dom Louis Leloir OSB, překlad Opatství Nový Dvůr, revize překladu Denis Molčanov brož., 216 str., rok vydání 2021 Tato kniha je studií o pouštních otcích, nahlížených především prizmatem arménských pateriků, vydaných v Benátkách roku 1855. Autor přibližuje spiritualitu pouštních otců a ukazuje význam jejich poselství pro současnost, a to nejen pro dnešní mnišský život, ale i pro život obecně křesťanský, v němž je stále důležitá samota, prodlévání v ústraní s Bohem, ukázněnost a sebeovládání. Chce také upozornit na živoucí pouto, které ve všech dobách spojuje ty, kdo přebývají na poušti, s jejich bratry a sestrami po celém světě. Všichni, podle svého povolání, v modlitbách a ve skrytosti zůstávají ve spojení, berou na sebe potřeby i úzkosti ostatních, vzdávají Bohu díky za jejich radosti a uctívají jeho jméno. Dom Louis Leloir OSB (1911–1992), pocházející z Namuru v Belgii, byl benediktinský mnich v opatství Clervaux v Lucembursku. Kněžské svěcení přijal v roce 1935, studoval na Papežském biblickém institutu v Římě a pobýval také v opatství sv. Jeronýma v Římě. Zabýval se mezináboženským dialogem, studoval rané mnišství a arménskou a syrskou patristickou literaturu.
Obsah Francis Xavier Charet: Dialog mezi psychologií a teologií. Korespondence C. G. Junga a Victora Whitea Adrian Cunningham: Victor White a C. G. Jung. Věrné setkání bílé vrány a gnostika Mary Stefanazzi: Victor White OP: Válka a narativ rozkvětu člověka Victor White OP: Svatý Tomáš Akvinský a Jungova psychologie Victor White OP: Psychoterapie a etika Victor White OP: Moderní psychologie a funkce symbolů Victor White OP: Jung o Jóbovi Victor White OP: Dogma a duševní zdraví
Peter Kreeft, překlad Ivan Bok 152 str., rok vydání 2016 Tři mudroslovné knihy Písma představují podle Petera Kreefta tři jediné možné filosofie života: Kazatelova „marnost“ představuje peklo. Jobovo utrpení představuje očistec. A láska Písně písní představuje nebe. Všechny tyto tři stavy začínají teď a tady na zemi. Pouze jako e-kniha E-knihu zasíláme mailem do 2 pracovních dnů po obdržení platby. Dodáváme ve formátu epub.
Tomáš Akvinský, překlad Tomáš Machula brož., 140 str., rok vydání 2021 V této části Sumy (STh II-II, q. 171–178) Tomáš pojednává o charismatech, tedy mimořádných darech Ducha svatého, které jsou dány některým křesťanům k užitku celé církve. Postupně se věnuje daru prorokování (prophetia), vytržení (raptus), milosti jazyků (gratia linguarum), řeči moudrosti a poznání (sermo sapientiae et scientiae) a milosti konání zázraků (gratia miraculorum). Soustřeďuje se především na dar prorokování, jemuž věnuje víc jak polovinu celého traktátu. Proroctví neomezuje na dobu biblickou ani pouze na prvotní církev, ale chápe ho jako fenomén patřící k životu církve obecně. Velkou váhu kladenou právě na proroctví lze vysvětlit Tomášovým důrazem na slovo a hlásání. Spatřuje zde velké nebezpečí neautentického projevu, který církvi neprospívá, ale ohrožuje ji. Tomášův traktát přináší zajímavé intelektuální podněty k reflexi o mimořádném působení Ducha pro budování církve a podporu víry. Překlad, úvodní studie a poznámky Tomáš Machula.
Tomáš Akvinský, překlad Tomáš Machula brož., 152 str., rok vydání 2020 Traktát o prozíravosti (STh II-II, q. 47–56) rozvíjí a konkretizuje základní nauku o kardinálních ctnostech, jak je vyložena v Prima secundae, hlavně v otázkách 55–61. Na rozdíl od oněch úvodních a především teoretických rozborů a argumentů se zde přistupuje k celé problematice velmi prakticky. Text se tak stává zřetelně užitečným a využitelným jak pro učitele, vychovatele a pastýře, tak pro každého čtenáře, který chce získat konkrétní pomoc a doporučení pro vlastní morální rozvoj. Praktický význam spočívá především v objasnění role rozumu a rozumové ctnosti pro morální jednání, v popisu fungování této ctnosti, který člověku pomáhá k lepší sebe-formaci v této oblasti, a v neposlední řadě v přesné analýze možných hříchů proti prozíravosti, podle níž lze velmi dobře provádět i zpytování svědomí. Ukazuje a potvrzuje se tím, že Tomášova Suma není pouhou učebnicí nebo teoretickým kompendiem pro intelektuály, ale i praktickou příručkou pomáhající k morálnímu a duchovnímu růstu křesťana. Překlad, úvodní studie a poznámky Tomáš Machula.
Vladimír J. Koudelka OP, překlad Terezie Brichtová OP, revize překladu Jana Maroszová brož., 160 str., rok vydání 2020 Kdo byl zakladatel Řádu bratří kazatelů svatý Dominik? Na jakých principech založil svůj řád a co odkázal svým následovníkům? Osobnost svatého Dominika a jeho dílo přibližuje publikace vycházející z historických pramenů: z nejstarších stanov řádu, papežských dokumentů, životopisných děl, legend a svědectví zaznamenaných při kanonizačním procesu. Autor sestavuje dostupné údaje tak, aby vykreslil hlavní rysy Dominikovy osobnosti a přiblížil čtenáři soulad mezi jeho životem a dílem. Jedná se o revidovaný a redakčně upravený překlad Terezie Brichtové OP, který vyšel poprvé v roce 1992 v nakladatelství Sursum. Revize českého textu byla provedena podle vydání německého originálu: Dominikus. Herausgegeben und eingeleitet von Vladimír J. Koudelka. Olten – Freiburg im Breisgau: Walter-Verlag, 1983 (ISBN 3-530-16810-6). Kniha vychází při příležitosti jubilea řádu, který si v roce 2021 bude připomínat 800 let od úmrtí svatého Dominika.
Bernard z Clairvaux, překlad Markéta Koronthályová váz., 176 str., latinsko-české vydání, rok vydání 2020 Další svazek Bernardových kázání přináší sedmnáct jeho promluv na Žalm 91(90) Qui habitat – Kdo žije pod ochranou Nejvyššího. Tento žalm zaujímá v liturgické modlitbě církve důležité místo. Od počátku byl součástí večerní modlitby, kompletáře, jako výraz prosby o ochranu před zlem temnoty a noci. Původně se modlil každý den, po liturgické reformě zůstal pouze v kompletáři pro neděli po I. a II. nešporách. Bernard chce prostřednictvím svých kázání, jež pronesl zřejmě v době postní, vyzbrojit své posluchače v boji proti pokušení a zprostředkovat jim útěchu, jež přináší slovo Páně. Postupuje verš za veršem a ukazuje, co to znamená vpravdě spoléhat na pomoc Nejvyššího, kde je třeba hledat pomoc ke konání dobra a ochranu před vším zlem.
Obsah Pavel Hošek: Šabat a jeho význam v rabínském judaismu Jiří Pavlík: Sobota a neděle ve starověkém křesťanství Tomáš Petráček: Platnost, plnění, dispens. K povinnosti nedělní mše v historickém kontextu Ludvík Armbruster SJ a Jan Regner SJ: Víra a rituál. Zkušenost japonských skrytých křesťanů Vnímání neděle v české společnosti. Rozhovor se sociologem Vojtěchem Prokešem Petr Beneš CSsR: Eucharistie jako zdroj křesťanského života Tomáš Sixta: Křesťanství bez eucharistie – eucharistie bez křesťanství. Teologická reflexe slavení neděle v době koronaviru Michal Kaplánek: Změní se slavení neděle po koronaviru? Simone Weilová: Duchovní autobiografie Anketa o slavení (Radkin Honzák, Tomáš Holub, Jaroslav Pulkrábek, Jan Rybář SJ, Richard Hlaváček) „Na horách sám se sebou“. Rozhovor s Josefem Prokešem
Charles Journet překlad Věra Vejrychová, 184 str., rok vydání 2014 Tématu posledních věcí patří v myšlení a rozjímání kardinála Journeta významné místo. Tato kniha nabízí pečlivý přepis kázání, jež na toto téma pronesl při duchovním cvičení v roce 1961. Ve svém výkladu náš kazatel jakoby nevědomky přináší živoucí svědectví čiré, průzračné víry, nesené hlubokou láskou. Nebojí se promlouvat o tajemstvích, o kterých lidé nemají odvahu hovořit a na něž nelze pohlížet bez lásky. Stvoření člověka, prvotní hřích, očistec, peklo. K těm nejtěžším otázkám, které si klade každý člověk, přistupuje naprosto zpříma, a jeho odpověď jako by už nyní byla projasněná paprskem pokoje, jehož dosáhneme později v nebi, v blaženém patření na Boha. Pouze jako e-kniha E-knihu zasíláme mailem do 2 pracovních dnů po obdržení platby. Dodáváme ve formátu epub.
Jiří Pavlík váz., 168 str., rok vydání 2020 Devátý svazek edice Patristika obsahuje dvanáct křestních katechezí svatého Jana Chrysostoma. Jde o náhodně dochované Janovy homilie spadající do okruhu postní přípravy čekatelů na křest a velikonočního a povelikonočního poučování novokřtěnců, které Jan přednesl pravděpodobně v Antiochii mezi lety 387 až 397. Jan v nich hovoří o významu svátostných symbolů a účincích svátostí a vysvětluje pravidla křesťanského života. Z jeho textů se dozvídáme, jak v církvi tehdejší doby vypadala příprava na křest, jak probíhal obřad křtu a velikonoční slavnosti a o čem byli katechumeni a novokřtěnci poučováni. Jan zdůrazňuje především nutnost souladu nauky a života, vyzývá své posluchače, aby ve svobodě usilovali o zbožnost a ctnost a horlivě rozmnožovali dary, které ve křtu přijali, a zvláště jim klade na srdce, aby se vystříhali pověr, rozmařilosti a přepychu a také nedůstojného a zhoubného zvyku přísahat. Úvodní studie a komentář Jiří Pavlík. Překlad z řečtiny Jiří Pavlík.
Český národní a řádový provinční kalendář s informacemi o mešních čteních na každý den. Formát A6, uspořádání po týdnech, prostor pro denní záznamy, kroužková vazba.
Tomáš Akvinský, překlad Tomáš Machula brož., 76 str., rok vydání 2020 Traktát o činném a kontemplativním životě (STh II-II, q. 179–182) je zařazen téměř na samém konci druhého dílu druhé části Teologické sumy, předchází závěrečnému pojednání o řeholnících (q. 183–189). Tomáš však toto téma nepojednává pouze z úzkého pohledu řeholního života, ale předkládá zde problematiku zaměření života každého jednotlivého člověka. Svoje pojednání formuluje ve čtyřech bodech. Za prvé obhajuje samotné rozlišení života činného a kontemplativního, za druhé a za třetí probírá oba způsoby života, přičemž životu kontemplativnímu věnuje největší prostor, a za čtvrté oba způsoby života srovnává. Překlad, úvodní studie a poznámky Tomáš Machula.
Peter Kreeft překlad Ivan Bok, 172 str., rok vydání 2013 Autor sice tvrdí, že kniha je tuctová učebnice morálky, ale není tomu tak – aspoň co do žánru a metody výkladu. Vznikla na základě přednášek pro vysokoškoláky, přednášek velice živých a tvořivých, plných překvapivých zvratů a souvislostí, které samy dovedly posluchače k řešení nastolených otázek – a teprve tento výsledek je tradiční, starý několik tisíc let, prostě „tuctový“: Není jiné cesty, než návrat ke starým ctnostem! Kniha poslouží jako nepřeberný zdroj inspirace pro všechny učitele etiky či katolické morálky na středoškolské i vysokoškolské úrovni, a samozřejmě pro všechny, kdo hledají, jak být plně člověkem. Pouze jako e-kniha E-knihu zasíláme mailem do 2 pracovních dnů po obdržení platby. Dodáváme ve formátu epub.
Tomáš Akvinský, překlad Tomáš Machula brož., 136 str., rok vydání 2020 Tomášův traktát o hexaemeronu (STh I, q. 65–74), tedy o šesti dnech stvoření, jak jsou popsány na začátku Bible, představuje jakési teologické rozvinutí kratšího a spíše filosoficky laděného traktátu o stvoření obecně, který je zařazen v otázkách 44–49. Téma stvoření Tomáš rozděluje na tři základní fáze. První je dílo stvoření, které představuje uvedení světa do existence Bohem bez jakéhokoli předpokladu (ex nihilo). Zasahuje část prvního dne. Druhé je dílo oddělení, které začíná ještě v prvním dni a trvá do konce dne třetího. Jde o oddělení světla od temnoty, vody na zemi od vody na obloze a na zemi pak oddělení vod od souše. Třetím je dílo ozdobení zahrnující čtvrtý, pátý a šestý den. Představuje jakési vybavení země tím, co se hýbe a co ji v tomto ohledu obohacuje. Jsou to nebeská světla, především Slunce a Měsíc, mořští živočichové, ptáci a živočichové pozemští, z nichž vyniká člověk. O stvoření člověka toho ale Tomáš v tomto traktátu příliš neříká. Věnuje mu totiž samostatný traktát v STh I, q. 90–102. Překlad, úvodní studie a poznámky Tomáš Machula.
Obsah Alfred Marek Wierzbicki: Ubohý křesťan hledí, jak umírá solidarita... Andrzej Draguła: Sekularizace, nebo desekularizace? Teologický model pro Polsko Tomasz Dostatni OP: „Židé jsou našimi bratry“. Toto učení Jana Pavla II. už ale vůbec neslyšíme Piotr Nowina-Konopka: Corruptio optimi pessima aneb obílený hrob Ludwik Wiśniewski OP: Do jaké církve přijede papež? Damian Jankowski: Kdy přijde změna? Po filmech Klérus a Hlavně to nikomu neříkej Andrzej Szostek MIC: Společné dobro – nelehká výzva pro politiky Janina Koźbiel: Psaní je pro mě jednou z činností vedoucích k dobru. Rozhovor s Olgou Tokarczukovou
Tomáš Akvinský, překlad Tomáš Machula brož., 108 str., rok vydání 2020 Traktát o naději (STh II-II, q. 17–22) se nachází na začátku Secunda secundae mezi traktátem o víře a traktátem o lásce. Tomáš v něm nejprve probírá podstatu ctnosti naděje a její vztah k ostatním teologickým ctnostem. Poté se zaměřuje na subjekt naděje, a to nejen na konkrétní duševní sílu, kterou naděje formuje, ale také na typ lidí, kteří mohou naději mít. V další části rozebírá dar Ducha svatého, který s nadějí úzce souvisí, což je dar bázně Boží. Následně pojednává o neřestech, které ctnosti naděje odporují, tedy o zoufalství a opovážlivosti. V závěru se zabývá souvislostí naděje s Božími přikázáními. Překlad, úvodní studie a poznámky Tomáš Machula.