Gilles Emery , překlad Branislav Štěpita, brož., 196 str., rok vydání 2019 Kniha představuje prameny a vývoj trojiční křesťanské kultury. Nabízí potřebnou průpravu k tomu, aby čtenář tuto kulturu mohl nejen ocenit, ale také do ní vstoupit. Není pouhým historickým či systematickým úvodem, ale spíše modelem plně rozvinuté trojiční vnímavosti – v biblické, liturgické i dogmatické oblasti. Jasným a přístupným stylem se autor přesouvá od svědectví Písma a víry k doktrinálním formulacím o Trojici v sobě samé a ke stvořitelskému a spasitelskému konání Trojice. Nezamýšlí pouze prezentovat učení o Trojici, ale chce také přispět k rozvoji trojiční moudrosti u svých čtenářů.
Luc-Thomas Somme , překlad Metoděj Němec, brož., 88 str., rok vydání 2019 Pojednání o Božím synovství a zbožštění člověka, inspirované texty Tomáše Akvinského. Autor vychází z Tomášových komentářů k Pavlovým listům a k Evangeliu podle Jana a prostřednictvím Tomášova lectio divina ukazuje, kam až sahá Boží plán moudrosti a lásky k nám: máme se milostí stát tím, čím je Slovo svou přirozeností, synem Boha. Tomášova reflexe nám odhaluje krásu dědictví, které je nám určeno, a vznešenost a důstojnost společného povolání každé lidské osoby.
Thomas Merton , překlad Ctibor Pečiva, 140 str., rok vydání 1995 Svědomí, askeze, upřímnost, ticho, samota... autorova hluboká reflexe pilířů duchovního života ukazuje jejich nezbytnost, ale také úskalí sebestřednosti. Duchovní život získává smysl až ve spojení s životy druhých, v integraci do Božího plánu spásy světa. Pouze jako e-kniha E-knihu dodáváme ve formátu epub a mobi.
Jean-Hervé Nicolas , překlad Oldřich Selucký, 264 str., rok vydání 2003 Syntéza dogmatické teologie vznikla zredigováním kursů dogmatické teologie, které dával P. Jean-Hervé Nicolas (1910–2001), jeden z nejvýznamnějších představitelů soudobého tomismu, na teologické fakultě ve Fribourgu. Díky znalosti současných teologů a dokonalému ovládnutí teologické metody Tomáše Akvinského předkládá Nicolas výklad, který se vyznačuje jak pevností, tak ortodoxií, a přitom je obohacen o výsledky plodného období teologického zkoumání po Druhém vatikánském koncilu. První traktát pojednává o tajemství jednoho Boha ve třech osobách. Autor v něm nejprve představuje projevy božských osob a víru církve v Trojici, dále postupuje k úvahám o božských Osobách ve vnitřním božském bytí a nakonec se zabývá tématem božských poslání. Pouze jako e-kniha E-knihu dodáváme ve formátu pdf.
Jean-Hervé Nicolas , překlad Markéta Štěpánková a Tomáš Parma, brož., 492 str., rok vydání 2019 Syntéza dogmatické teologie vznikla zredigováním kursů dogmatické teologie, které dával P. Jean-Hervé Nicolas (1910–2001), jeden z nejvýznamnějších představitelů soudobého tomismu, na teologické fakultě ve Fribourgu. Díky znalosti současných teologů a dokonalému ovládnutí teologické metody Tomáše Akvinského předkládá Nicolas výklad, který se vyznačuje jak pevností, tak ortodoxií, a přitom je obohacen o výsledky plodného období teologického zkoumání po Druhém vatikánském koncilu. Po částech věnovaných trinitární teologii (Bůh v Trojici, rok vydání 2003) a kristologii (Vtělení Slova, rok vydání 2007) se autor v této části zaměřuje na oblast eklesiologie a sakramentální teologie. Tato pojednání jsou logickým pokračováním kristologie, protože církev a svátosti lze chápat pouze ve vztahu ke Kristu, jako jeho prodloužení zde. Kristus, v jehož duši přebývá v plnosti Duch svatý, uděluje dar Ducha věřícím. Prostředkem tohoto rozdílení je svátost: především prvotní svátost, jíž je církev, potom sedm svátostí, v nichž církev ve světě viditelně pokračuje v Kristově vykupitelském působení, které se samo o sobě stalo neviditelným, ale ve svátostných znameních nikdy nepřestalo pracovat pro spásu. V tomto traktátu se tak dovršuje druhá fáze dogmatické syntézy: návrat člověka k Trojici, člověka stvořeného k obrazu Trojice a pro Trojici. Bibliografie ke stažení zde
Tomáš Akvinský , překlad Tomáš Machula, brož., 236 str., rok vydání 2019 Naše jednání, má-li být etické, musí být primárně řízeno intelektem, a to jak na rovině přirozené, tak na rovině nadpřirozené, kde je rozum osvícen vírou. V traktátu o víře (STh II-II, q. 1–16) se Tomáš tedy nejprve ptá po definici víry, zkoumá její úkony, dary Ducha svatého, které k ní patří, a nakonec hříchy a přikázání týkající se víry. Pomůže nám mimo jiné vyjasnit vztah „víry a skutků“, který se stal významným kontroverzním tématem v dějinách církve. Překlad, úvodní studie a poznámky Tomáš Machula.
Jean Jacques Pérennès OP: Několik zastavení v hlubokém a plodném životě Pierra Claverieho Phillip C. Naylor: Biskup Pierre Claverie a rizika náboženského smíření Claudio Monge OP: Pierre Claverie, zdroj inspirace pro mladé řeholníky Lukáš Nosek: „Nevlastníme pravdu… potřebuji pravdu druhých“ (Pár zastavení nad smyslem Claverieho slov) Hassan Rémaoun: Rudé a bílé růže pro šejcha Claverieho Redouane Rahal: Ve stopách svatého Augustina Anne-Bénédicte Hoffner: Blahořečení jako „znamení bratrství“ na alžírském nebi Anne-Catherine Meyer OP: Na cestě následování Krista s Pierrem Claveriem Pierre Claverie OP: Mnohotvárné lidství Pierre Claverie OP: Ti poslední a vláda člověka Pierre Claverie OP: Spása v islámu Kalendárium života Pierra Claverieho OP
Petr Macek , brož., 232 str., rok vydání 2019 Metoděj Habáň OP (1899–1984) byl jednou z významných osobností českého dominikánského řádu minulého století. Kniha sleduje jeho životní osudy od vstupu do řádu, přes zapojení do dominikánského „intelektuálního apoštolátu“ v meziválečné době až po zápolení s komunistickým režimem v druhé polovině života. Všímá si jeho vnitrořádového i veřejného působení, zejména v roli duchovního učitele řady českých dominikánů a univerzitních studentů, a podílu na četných filozofických a teologických diskuzích, které procházely napříč celým jeho životem.
Joseph Gredt O Gredtových Základech aristotelsko-tomistické filosofie lze říci, že jsou vyváženým shrnutím nejvýznamnějších výsledků, jichž dosáhla obnovená, „třetí“ scholastika v 19. století. Po té stránce se jedná o dílo standardní, jak se všeobecně uznává, ačkoliv reprezentuje pouze jeden z jejích směrů, tzv. tradiční tomismus. Tato varianta třetí scholastiky je díky své staleté tradici po systematické stránce nejlépe propracována a terminologicky přesně vyjádřena, a tak představuje nejdůslednější podobu myšlenkové alternativy k novověké, subjektivismem poznamenané filosofické tradici. Tento typ scholastiky je po určité stránce plodem své doby a pro budoucnost je významný jen jako zárodek nových myšlenek ve shodě základních principů. Čtenář si v Gredtových „Základech“ povšimne mnohého, co je podmíněno zejména přírodovědeckými názory doby, kdy dílo vzniklo; protože ho však vydáváme jako historický dokument, ponechali jsme tato místa většinou bez komentáře. Překlad Gredtova díla je míněn též jako pokus o ustálení z největší části již užívané české scholastické terminologie. Vyšlo v dubnu 2009. Nabízíme jako e-knihu ve formátu PDF.
Tomáš Akvinský , překlad Benedikt Mohelník, brož., 174 str., rok vydání 2019 Na traktát o Ježíši Kristu a jeho spásném díle navazuje v Teologické sumě traktát o svátostech (STh III, q. 60–65). Za pomoci svátostí se Bůh setkává s člověkem, kterého stvořil, aby mu dal účast na své vlastní blaženosti. I ve stavu před hříchem potřeboval člověk dar nadpřirozené milosti, aby mohl dosáhnout blaženého patření na Boha, ale teprve po hříchu je stav lidské přirozenosti takový, že vyžaduje pomoc, kterou Bůh člověku poskytuje ve svátostech. Svátosti jsou součástí dějin spásy. Východiska pro svou teologii dějin spásy nachází Tomáš především v listech apoštola Pavla. Překlad a úvodní studie Benedikt Mohelník OP.
Columba Marmion , překlad Terezie Brichtová , 72 str., rok vydání 2006 Slavný benediktinský opat podává výklad Písně písní jako obrazu snoubeneckého vztahu mezi Kristem a panenskou duší. Podmínky a důsledky takového vztahu však platí v analogické podobě pro každého křesťana, jenž se chce plně odevzdat Kristu. Pouze jako e-kniha E-knihy dodáváme ve formátu epub a mobi.
Tomáš Akvinský , překlad Tomáš Machula, 104 str., rok vydání 2017 Tento svazek obsahuje překlad tří kvestií (STh I-II, q. 68-70), které završují morální pojednání o dobrých habitech, tedy ctnostech. Po tématu přirozeně získávaných morálních ctností přichází na řadu otázky nadpřirozeného působení v člověku. Nejedná se zatím o vlité teologické neboli božské ctností, ani o milost obecně, ale o specifické působení Ducha svatého v člověku: to znamená dary Ducha svatého, blahoslavenství a plody (ovoce) Ducha svatého. Překlad a úvodní studie: Tomáš Machula. Vychází v roce 2017 v řadě Summa theologiae. Pouze jako e-kniha ve formátu pdf
Tomáš Akvinský , překlad Kateřina Kutarňová, 104 str., rok vydání 2017 Problém duše a těla a jejich vztahu, zařazení člověka do hierarchie stvoření, nesmrtelnost lidské duše a její specifičnost oproti duši jiných tvorů, to jsou některé z problémů, jimiž se zabývají kvestie 75 a 76 (STh I) uvozující Tomášův traktát o člověku. Překlad a úvodní studie: Kateřina Kutarňová. Svazek vychází v roce 2017 v řadě Summa theologiae. Pouze jako e-kniha ve formátu pdf.
Norbert Schmidt: Východní Německo - země blízká a neznámá Julia Knop: Diakonická církev v podmínkách diaspory Už zde nejsou žádné posvátné duby, které bychom mohli jako svatý Bonifác pokácet! Eva Vybíralová: Skrytá pomoc z NDR pro katolíky v Československu „Zkušenost svobodného a radostného Božího lidu“. Anketa o československé zkušenosti s církví v NDR Křesťané potřebují „pokorné sebevědomí“. Rozhovor s emeritním biskupem Erfurtu Joachimem Wankem Joachim Wanke: Zvláštní případ Durynsko. Marginalizované náboženství Gerhard Feige: Diaspora a ekumena Benedikt Kranemann: Společnost v poplachu katastrof. Perspektivy liturgické vědy při veřejných smutečních obřadech Hubertus Schönemann: Misijní země Německo!? O posílání a přijímání Nils Hoffmann: Kalendárium katolické církve v bývalé NDR
David Vopřada , brož., 108 str., rok vydání 2019 Sedmý svazek edice Patristika obsahuje pět promluv svatého Augustina o modlitbě Otče náš. (Poslední promluva byla objevena teprve nedávno a ohledně Augustinova autorství panují jisté pochybnosti.) Jedná se o promluvy, které Augustin pronesl v rámci mystagogické katecheze určené kandidátům křtu, v nichž jim byla modlitba Páně, její smysl i důvod, proč se ji vůbec modlit, svěřena jako jeden z velkých pokladů církve. Augustin si modlitby Páně nesmírně cení jako „každodenní modlitby za naši spásu“. Chápe ji jako pravidlo, jak se má křesťan k Otci obracet, a dokonce vzor veškeré křesťanské modlitby, takže se křesťané nemají modlit nic jiného než to, co je v otčenáši obsaženo. Úvodní slovo, překlad a komentář David Vopřada.
Tomáš Akvinský , překlad Karel Šprunk, brož., 332 str., rok vydání 2019 Co nám kromě intelektuálního dobrodružství může poskytnout studium Tomášova traktátu o Trojici (STh I, q. 27–43)? Asi stěží zpochybíme, že Tomášovy úvahy jsou důležitou součástí dějin teologie a filosofie a že hrají důležitou úlohu v intelektuálním souboji, který tak či onak ovlivnil politické dějiny západní civilizace. Vždyť tak jako je náš svět svým způsobem obrazem trojjediného Boha, jsou politické události, alespoň do určité míry, odrazem diskusí o tomto Bohu. Poněkud problematičtější je otázka, zda může Tomášův traktát o Trojici inspirovat, či dokonce spoluurčovat povahu dnešních filosofických či teologických debat. Jako plod vysoce spekulativního myšlení se zdál být navždy odsouzen do starého teologického harampádí. Nyní však tyto „nepraktické“ úvahy znovu ožívají: neboť jak jinak můžeme být „připraveni obhájit se před každým, kdo se nás ptá po důvodech naší naděje“ (1 Petr 3, 15)? Jak jinak se budeme hájit, když nás stoupenec judaismu či islámu obviní z polyteismu? Jak jinak budeme odstraňovat racionální překážky, které druhým a mnohdy i nám samotným překáží v přijetí víry? Překlad Karel Šprunk, úvodní studie David Svoboda a Prokop Sousedík.
Thomas Merton , překlad Ondřej Koupil, 2. vyd., brož., 92 str., rok vydání 2019 „Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám.“ Kristova slova jsou adresována každému křesťanu. Přesto pořád toužebně vzhlížíme k těm, kteří jako by k němu byli lépe disponováni. Jak je to ve skutečnosti s mnišským pokojem? Liší se podstatně od toho, který můžeme zakoušet v našich světských životech? Vedou k němu jiné cesty?