Biblický text Píseň písní inspiroval k výkladům nejrůznější autory, jak církevní otce 2. a 3. století (Hippolyt Římský, Origenes), tak i velké osobnosti století následujících (Řehoř z Nyssy, Nil Ankyrský, Řehoř Veliký). Bernard z Clairvaux (1090–1153) vytváří svá Kázání na Píseň písní v době, kdy byl tento biblický text opravdu jedním z nejoblíbenějších témat pro výklad. Bernard jej zpracoval celkem v 86 kázáních, a to v letech 1135–1153. Nevyložil v nich ani zdaleka celý text Písně písní, protože četné odbočky, které ho během rozjímání napadaly, ho často zavedly daleko od původního textu. Vědci nejsou jednotni v názoru, zda svá Kázání skutečně přednášel komunitě bratří, nebo zda si je zvolil pouze jako literární formu pro psaný výklad. Na rozdíl od jiných interpretů, kteří vidí milostnou poezii Písně písní jako vyjádření vztahu Krista a církve, případně Krista a duše, vnáší Bernard do svého výkladu velmi osobní rysy a aplikuje tento vztah na Krista a vlastní duši. Na konkrétních příkladech ze svého života i ze života bratří nám pomáhá orientovat se v našich vlastních nesnázích a složitostech vztahů s lidmi i s Bohem. Právě pro tyto osobní zkušenosti je jeho výklad aktuální nejen pro jeho současníky a pro řeholníky i v pozdějších stoletích, ale i nyní pro nás – tedy pro každého člověka, který chce prožívat intenzivně svůj život s Bohem.