Výraz „dobro“ lze užít dvěma způsoby: za prvé materiálně pro to, co je dobré; za druhé formálně, podle pojmu dobra. Avšak dobro jako takové je předmětem žádostivé síly. Jestliže jsou tedy nějaké habity, které správné uvažování rozumu vyvolávají bez ohledu na správné nastavení žádosti, pak jsou to ctnosti v nižším slova smyslu, protože jsou zaměřené k dobru materiálně, tj. k tomu, co je dobrem, ale co není uvažováno jakožto dobro. Ctnosti ve vyšším slova smyslu jsou takové habity, které odpovídají správnému nastavení žádosti, neboť přihlížejí k dobru nejen materiálně, ale i formálně, tj. k tomu, co je dobré z hlediska pojmu dobra. Avšak k prozíravosti, jak už bylo řečeno, patří použití správného úsudku k jednání, což se neobejde bez správně nastavené žádosti. A proto má prozíravost nejen povahu ctnosti, kterou mají i jiné intelektové ctnosti, ale má i povahu ctnosti, kterou mají ctnosti morální, mezi které ji také řadíme.
Prvořadým úkonem prozíravosti musí být to, co je prvořadým úkonem úsudku o tom, co je třeba vykonat. Existují tři takové úkony: Prvním je rada, která patří k nalézání, neboť radit znamená hledat, jak bylo řečeno výše. Druhým úkonem je soud o tom, co jsme nalezli, což je stále ještě věcí spekulativního rozumu. Avšak praktický rozum, který je zaměřen na jednání, jde ještě dál, a tak třetím úkonem je jeho příkaz, který spočívá v použití rady a soudu k jednání. A protože je tento úkon bližší cíli praktického rozumu, plyne z toho, že je hlavním úkonem praktického rozumu a v důsledku toho i prozíravosti.
Doprava zdarma od 750 Kč
