Vztah je jedním ze základních filosofických pojmů. O všech věcech totiž můžeme uvažovat nejenom tak, jak se vyskytují samy o sobě, ale i s ohledem na skutečnosti jiné, k nimž se nějakým způsobem vztahují. Jsou-li tedy věci nějakým způsobem uspořádané, jako když jedna pochází z druhé nebo je k druhé zaměřena, sčítáme-li či odčítáme, nacházíme-li nějaké společenství, jazyk či osoby, poznáváme-li či milujeme, uvažujeme-li o zaměření všech věcí k Bohu a Boha ke světu, všude tam se setkáváme se vztahem. Jednoduše řečeno, vše, co existuje, se vztahuje k jinému. To nás zcela přirozeně vede k tomu, že začneme uvažovat o samotném vztahu. Jeho hlubší poznání nám pak umožňuje lépe porozumět mnoha dalším významným filosofickým problémům, které s ním bezprostředně souvisí, jako je např. kauzalita (ta se běžně chápe jako druh vztahu), teorie univerzálií (jednota obecného pojmu je tradičně považována za základ jeho vztahu k ostatním přirozenostem), osoba (ta je nejenom v personalismu spojována se vztahem), problematika poznání i žádání (tyto intencionální činnosti se nutně vztahují ke svému předmětu), logicko-sémantická analýza relačních výroků a jiné logické či metafyzické obtíže.
Nemělo by nás tedy překvapit, že tomuto tématu byla od starověku až do současnosti věnována nemalá pozornost. V knize, kterou předkládám čtenáři, se pokouším vyložit metafyzickou teorii vztahu, jak ji nacházíme rozpracovanou v díle „otce zakladatele“ tomistické tradice Tomáše Akvinského (1225–1274) a jak ji v jeho šlépějích rozvíjeli a domýšleli vybraní myslitelé hlásící se k ideovému odkazu Andělského doktora. Po určitém váhání jsem se nakonec rozhodl, že pojednám jenom o těch tomistech, kteří po vzoru Tomáše hájí realistickou koncepci vztahu, tj. vztahy považují z metafyzického hlediska za reálné (na nás nezávisle existující) jsoucna. Chci tedy čtenáři ukázat, jak o vztahu jako reálném jsoucnu uvažovali různí myslitelé tomistické tradice v průběhu posledních zhruba osmi staletí. Volba autorů, s nimiž se seznámíme, je do značné míry nahodilá a nezahrnuje zdaleka všechny významné postavy tomismu. Na druhou stranu jsem přesvědčen, že zvolení myslitelé patří k „rodinnému stříbru“ tomistické tradice a studium jejich díla nám odhalí to podstatné, co náleží k metafyzice vztahů pěstované v rámci této školy.