Doprava zdarma od 750 Kč

Salve 3/2022 | Konspirace | e-kniha

Neohodnoceno
110 Kč

Toto číslo se zabývá fenoménem konspiračních teorií v kontextu křesťanského světa. Seznamuje čtenáře s důležitými historickými a náboženskými souvislostmi, s teologickými koncepty a populárními představami lidové víry, které se společně podílely a stále podílejí na vývoji a transformaci konspiračního myšlení uvnitř křesťanského světa na Západě i Východě. Číslo sestává ze tří částí, z nichž první uchopuje konspirační teorie širším teoretickým způsobem a zaměřuje se na některé opakující se motivy, mechanismy a strategie, zatímco další dvě části se věnují americkému a ruskému konspiracismu.

 

E-knihu zasíláme mailem do 2 pracovních dnů po obdržení platby.

Dodáváme ve formátu pdf.

Kategorie: E-knihy

Obsah

  • Zuzana M. Kostićová: Konspiracismus jako vzpoura proti pocitu viny
  • Christopher Partridge: Démonologie mimozemšťanů. Křesťanské kořeny zlovolného mimozemšťana v ufologických náboženstvích a projevy duchovnosti u údajně unesených osob
  • Egil Asprem – Asbjørn Dyrendal: Znovu o konspiritualitě. Jak překvapivé a nové je spojení spirituality a konspiračních teorií?

  • Ivana Noble: Proč konspirační teorie nejsou nevinné
  • James Alan Patterson: Proměnlivé obrazy šelmy. Apokalyptické konspirační teorie v amerických dějinách
  • Kateřina Hlaváčová: Konspirační teorie QAnon a konzervativní protestantské milieu v USA
  • Viktor Alexandrovič Šnirelman: Ruská pravoslavná církev a konspirační teorie. Současný diskurz
  • „Vést stát jako KGB“. Rozhovor s Tomášem Glancem o současných ruských konspiracích

     

    Číslo o konspiračních teoriích na stránkách teologické revue má své místo v neposlední řadě i proto, aby obrátilo kritický pohled také do vlastních křesťanských řad a osobní spirituality. Napříč tímto Salve se jako červená nit vine jedno zásadní téma: nedůvěra vůči světu, společnosti, lidské přirozenosti. Milenialismus jako vynikající podhoubí konspiračních teorií, ne nepodobný apokalyptickým očekáváním středověku se všemi jeho excesy, vypovídá něco o principiálním zklamání z moderního světa, společnosti, z lidí. Představy o utajených silách, které vedou celý svět do záhuby, o zákulisních machinacích, o nemožnosti vzepřít se vyšším mocnostem – to vše odráží frustraci lidí, jejímiž projevy může být na jednu stranu rezignace, na druhou stranu naopak násilný vzdor. Zdravé křesťanství, opřené o duchovní realismus, ve svých celých dějinách odmítalo oba tyto extrémy. Evangelium nás vede k duchovnímu rozlišování, k naději, že svět i lidé jsou principiálně dobří a že naše aktivní spoluúčast na budování Božího království nebude žádnými pekelnými mocnostmi přemožena. — Kateřina Hlaváčová, z editorialu čísla