Kniha dogmatického teologa Ctirada V. Pospíšila Jako v nebi, tak i na zemi je první českou monografií věnovanou tajemství Nejsvětější Trojice od roku 1926. Dílo chce být jak originální monografií, tak studijním textem pro frekventanty univerzitních kurzů dogmatické teologie. Je rozčleněno do tří částí: První se zabývá třemi klíčovými otázkami-kapitolami, které určují celou další reflexi. Především je tu odvěký problém: Je Jahve Bůh Otec, nebo celá Trojice? Na odpovědi závisí jak pohled na starozákonní zjevení Boha, tak propojení tématu Boží jedinosti a trojičnosti. Druhý okruh problémů se týká praktického významu Božího obrazu, tedy propojení trinitologie a spirituality, což od dob Karla Rahnera představuje základní zadání každé trinitologie. Na tomto poli se také řeší otázka kontinuity mezi novozákonním poselstvím a trojičním dogmatem, které bylo vypracováno ve čtvrtém století. Pokud obraz Boha vykreslený v trinitárním dogmatu unese ježíšovskou evangelijní praxi, není možno o této kontinuitě pochybovat. Třetí otázkou je poměr mezi imanentní a ekonomickou Trojicí, mezi nestvořeným a stvořeným bytím. Odpověď na tuto otázku je určující nejen pro trinitologii, ale pro celou křesťanskou teologii. Druhá část je historická a odpovídá tomu, co se dnes obvykle označuje jako auditus fidei. V celkově čtvrté kapitole se autor vyrovnává s otázkou přítomnosti a působnosti Trojice ve Starém zákoně. Pátá kapitola se potýká s mnohovrstevným poselstvím Nového zákona o Bohu Otci, Synu a Duchu svatém. Do jisté míry ústřední je šestá kapitola, která pojednává o vývoji trinitologie od druhého do konce čtvrtého století. Jestliže předchozí kapitoly byly výrazně monografické, tato je především úvodem do dějin trinitologie a odpovídá záměru předložit vedle originálních řešení také studijní text. Do jisté míry to platí i o sedmé kapitole, která pojednává o Augustinově trinitární reflexi a o tom, jak byla dále rozvíjena v západní teologii. Kromě toho se v této kapitole autor vyrovnává s přínosy Richarda od Sv. Viktora, sv. Tomáše Akvinského a sv. Bonaventury. Zároveň je věnována pozornost systematickým tématům jako je Filioque, perichoreze a přivlastňování. Třetí část je nástinem intelectus fidei a v mnohém navazuje na tři úvodní klíčové otázky. Nejprve se autor vrací k Novému zákonu, protože trinitologie nesmí ztratit kontakt s Ježíšovým příběhem. Jedná se o téma propojení trinitologie a teologie kříže. Následuje pasáž věnovaná Božím vlastnostem a jejich novému trinitologickému promyšlení. Z dalších témat je třeba upozornit zejména na otázku vztahu trinitologie a nauky o eucharistii, potažmo svátostech.
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.