Dominique Barthélemy OP (1921–2002), francouzský dominikán a biblista. Do řádu vstoupil v roce 1939 a v roce 1947 přijal kněžské svěcení. Studoval a posléze působil jako přednášející a badatel na Jeruzalémské biblické škole. Zkoumal svitky od Mrtvého moře a publikoval fragmenty rukopisů z Kumránských jeskyní. V letech 1957 až 1991 působil jako profesor Starého zákona na Teologické fakultě Univerzity ve Fribourgu ve Švýcarsku, v letech 1964 až 1965 byl děkanem této fakulty, v letech 1970 až 1978 vicekancléřem univerzity. Byl také členem Papežské biblické komise.
Bibliografické údaje:
Název: Bůh a jeho obraz. Nástin biblické teologie
Autor: Dominique Barthélemy
Nakladatel: Krystal OP
Ediční řada: Teologie
Originál: Dieu et son image
Překlad: Hyacint Ullman OP
Jazyk: český
Rok vydání: 2023
Vazba: brožovaná
Počet stran: 188
Rozměry: 13 × 20,5 cm
ISBN: 978-80-7575-156-0
Ukázky:
Naše Bible v podobě, kterou přijaly církevní obce v Antiochii, Římě nebo v Alexandrii, je rovněž jedinečným uměleckým dílem, které prošlo mnoha proměnami. Mnoho jejích knih se ztratilo, jiné byly zcela přepracovány. Přešla staletí a hlasy se promísily. Přesto je Bible právě v tomto stavu pro nás Božím slovem. Duch svatý nám ji chtěl předat právě takto. Jestliže je kritické zkoumání Písma užitečné, abychom lépe pochopili, jakým způsobem a jakými etapami jsme dospěli k současnému stavu, pak jeho cílem není nahradit Písmo nějakou jeho starší verzí. Musíme připustit, že forma, jíž Bible nabyla na konci prvního století, je zralá a obsahuje vnitřní koherenci zamýšlenou Duchem, jehož inspirace ji dovedla až do stavu, v němž se měla stát posvátnou knihovnou lidu nové a věčné smlouvy. Způsob četby, který odpovídá této podobě Písma svatého, je lectio divina, tedy četba, která vnímá Bibli jako dílo jediného autora, jímž je sám Bůh.
Kdekoli člověk stojí mimo vládu toho, kdo jej stvořil, nebo přesněji řečeno všude tam, kde se k němu nehlásí, vytváří sám pro sebe mocnosti, které ale nejsou oním Všemohoucím a dokážou ho jen zotročit, ne osvobodit. Aby člověk zůstal sám sebou, musí objevit svou svobodu, a to dokáže jedině tak, že zůstane v rukou toho, který jej podřídí jen svému stvořitelskému zalíbení. Toto zalíbení ale v žádném případě není neodůvodněné, rozmarné, ani sadistické. Je to totiž zalíbení Stvořitele, které člověka utváří takového, jaký skutečně je, a ne takového, jakým ho nutí být někdo jiný než ten, skrze něhož je.
Knižní salón:
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.