Doprava zdarma od 750 Kč

„Zda je ženské pohlaví překážkou přijetí svěcení“ Čtyřiadvacet variací na téma

Neohodnoceno
250 Kč

Andrea Grillo

 

Rozdíl mezi muži a ženami dnes již není určován hierarchií pohlaví. Na druhou stranu rovnost mezi muži a ženami neznamená popření rozdílu a potlačování rozmanitosti. Možný přístup žen k ordinované službě vyžaduje přehodnocení vyloučení žen z veřejné moci, a to jak občanské, tak církevní, jako sdíleného kulturního faktu, nikoli jako obsahu zjevení. Toto téma je v knize představeno ve 24 variacích, v nichž se zkoumají starověké i soudobé argumenty. Abychom přešli od společnosti cti, založené na odlišnosti, ke společnosti důstojnosti, založené na rovnosti, musíme o ordinované službě uvažovat ve světle Pacem in terris Dignitatis humanae. Zjistíme, že svěcení žen není doktrinální otázkou, ale závisí na antropologické a sociologické transformaci, která je nejen možná, ale i reálná, alespoň ve značné části světa. Role žen a mužů jsou produktem dějin a vědomí, v dialogu mezi Stvořitelem a tvory, který zůstává otevřený.

Andrea Grillo (* 1961) je italský římskokatolický teolog. Vystudoval právo, teologii a filosofii. Působí jako profesor teologie na Papežské teologické fakultě sv. Anselma v Římě a na řadě dalších institutů. V roce 2012 se stal členem vědecké rady časopisu Studium a La Maison-Dieu. Je autorem mnoha textů a publikací, např. Uomini... Fratelli Tutti? L’abbozzo Di Un Sogno (Assisi 2021) a Liturgia fondamentale. Una introduzione alla teologia dell’azione rituale (Assisi 2022), a provozuje blog Come se non.

Kategorie: Teologie

Bibliografické údaje:

Název: „Zda je ženské pohlaví překážkou přijetí svěcení“. Čtyřiadvacet variací na téma
Originál: „Se il sesso femminile impedisca di ricevere l’ordine“. Ventiquattro variazioni sul tema
Autor: Andrea Grillo
Překlad: David Vopřada
Nakladatel: Krystal OP
Ediční řada: Teologie
Rok vydání: 2025
Vazba: brožovaná
Obálka: Petr Vlček
Počet stran: 195
ISBN: 978-80-7575-225-3

 


 

Ukázky:

Často se říká, že otázka „svěcení ženatých mužů“ je disciplinární záležitostí, zatímco otázka „svěcení žen“ je záležitostí doktrinální. O této distinkci by se mělo diskutovat. Zdá se mi totiž, že s ohledem na tradici není vyloučení žen ze svěcení otázkou věroučného obsahu (de fide), ale zvyklostí (de moribus). Zvyky se však mohou měnit, aniž by se tím měnila víra. (…) Magisterium střeží depositum, které není encyklopedií se všemi definicemi na svém místě. Ani Katechismus, pozoruhodný výkon magisteria, není definitivní, a nelze jej považovat za příručku, s jejíž pomocí půjde vyřešit každou otázku, ale spíše za směrodatné vodítko pro orientaci pohledu, které vždy podléhá novým důkazům a také nutným korekcím.

Pokud je ženské pohlaví stále vnímáno jako „překážka“, těžko může souznít se znamením časů, kdy je žena otevřeně uznávána jako svobodný subjekt (a nikoli jako tvor nutně či dogmaticky podřízený) ve veřejné sféře (in re publica). Odtud pramení trpký nesoulad mezi církví, která právem volá po právech žen v případě jiných institucí, a která přitom není schopna vidět diskriminaci, již sama, a to i navzdory svým záměrům, udržuje při životě svým prohlášením, že „nemá pravomoc zahrnout ženy do ordinované služby“, což se bohužel převádí do „nevzrušeného“ uznání pravomoci ženy z ordinované služby vyloučit. To, že je tato příležitost nadále hodnocena jako překážka, není nic pěkného ani pro ženy, ani pro církev.

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Nevyplňujte toto pole:

Bezpečnostní kontrola