Bibliografické údaje:
Název: O stvoření člověka
Autor: Tomáš Akvinský
Nakladatel: Krystal OP
Ediční řada: Summa theologiae
Překlad, úvodní studie a poznámky: Tomáš Machula
Jazyk: český
Rok vydání: 2021
Vazba: brožovaná
Počet stran: 164
Rozměry: 13 × 20,5 cm
ISBN: 978-80-7575-112-6
Ukázky:
V první části Sumy najdeme téma stvoření jednak v otázkách 44–49, kde se řeší základní koncepce a pojmy. Poté následuje téma andělů jakožto netělesného stvoření. Tělesné stvoření je pak probíráno v otázkách 65–74, kde je podrobně traktováno téma šesti dnů stvoření. Na tuto část pak navazuje pojednání o člověku, nejprve o tom, co je člověk (duše, tělo, psychika apod.) a poté v otázkách 90–102, které jsou základem této publikace, z hlediska toho, jaký byl první člověk, jak a do jakého světa byl stvořen a v jakých podmínkách žil. V Tomášově způsobu probírání jednotlivých témat tak máme jasné uspořádání stvoření od netělesného k tělesnému, kde na prvním místě stojí člověk. Nižšími tvory se Tomáš zabývá pouze v kontextu jiných témat, např. v otázce, jaký vztah měl první člověk ke zvířatům. — z úvodní studie Tomáše Machuly
Protože je Bůh dokonalý, dal svým dílům dokonalost podle jejich povahy, jak praví Dt 32, 4: „Jeho dílo je dokonalé.“ Sám je naprosto dokonalý, protože „má v sobě všechno“ ne na způsob složení, ale „prostě a jednotně“ tak, že v něm různé účinky preexistují jako v příčině v jeho jediné esenci. Tato dokonalost se však dává andělům, neboť v jejich poznání je skrze různé formy vše, co Bůh v přírodě učinil. Člověku je tato dokonalost dána nižším způsobem. Ve svém přirozeném poznání totiž nemá znalost všech přirozených věcí. Je jaksi složen ze všech věcí, neboť z rodu duchovních substancí má v sobě rozumovou duši, je podobný nebeským tělesům vyvážeností své konstituce, díky níž je vzdálen protikladům. Co do substance je složen z prvků, přičemž v něm svou silou převládají prvky vyšší, tj. oheň a vzduch, neboť život spočívá hlavně v teplu, což náleží ohni, a vlhku, což náleží vzduchu. Nižší prvky jsou v něm hojně zastoupeny co do jeho substance, neboť kdyby co do kvantity nepřevládaly nižší prvky, které mají menší sílu, nemohla by v něm být rovnováha smíšení. A proto se praví, že tělo člověka bylo zformováno z bláta země, což je země s příměsí vody. A tak člověka nazýváme „svět v malém“, neboť se v něm jakýmsi způsobem nacházejí všichni tvorové světa.
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.