Doprava zdarma od 750 Kč

O Panně Marii v Teologické sumě

Neohodnoceno
100 Kč

Tomáš Akvinský

 

V této části Teologické sumy (STh III, q. 27–30) Tomáš analyzuje teologické argumenty převzaté z Písma, Tradice, církevních otců a koncilů, které objasňují život a vlastnosti Matky Boží v úzké souvislosti s početím a narozením Krista. Hlavním východiskem je zde pro Tomáše událost Zvěstování a Mariino mateřství. Výklad je především důkladnou analýzou biblických zpráv o událostech a srovnáním interpretací církevních otců a prohlášení církevních koncilů. Tomášova nauka v tomto textu představuje nepochybně jeho vyzrálé období teologa a stala se impulsem k dalšímu rozvinutí mariologie.

Kategorie: Summa theologiae

Bibliografické údaje:

Název: O Panně Marii v Teologické sumě
Autor: Tomáš Akvinský
Nakladatel: Krystal OP
Ediční řada: Summa theologiae
Překlad, úvodní studie a poznámky: Efrem Jindráček OP
Jazyk: český
Rok vydání: 2025
Vazba: brožovaná
Počet stran: 72
Rozměry: 13 × 20,5 cm
ISBN: 978-80-7575-205-5

 


 

Ukázky:

Tomáš Akvinský se teologickému pojednání o Ježíšově matce věnuje, ve srovnání s jinými tématy, spíše zdrženlivě a velmi střízlivě. Zastával výslovně názor, že teolog by se měl např. v mariánských tématech zdržet nauk, které nejsou doloženy žádnou autoritou, a neučit žádné nepodložené domněnky; naopak by měl učit jen to, co je pravdou naprosto jistou, jinak riskuje pohoršení. Mariologie vykrystalizovala jako samostatný teologický obor až několik století po Tomášově smrti. Tomáš o Panně Marii nikdy nenapsal žádné souhrnné pojednání, jaká se začala vyskytovat již v monastické teologii 11. až 12. století, takže jeho pohled na mariánská témata najdeme prakticky výlučně v rámci velkých teologických syntéz, vždy v souvislosti s jejím Synem, Ježíšem Kristem. (Z úvodní studie Efrema Jindráčka OP)

Ty, které Bůh k něčemu vyvolí, ty také tak připraví a disponuje, aby byli shledáni způsobilí k tomu, k čemu byli vyvoleni, jak je řečeno v 2 Kor 3, 6: „Učinil nás způsobilými sloužit nové smlouvě.“ Panna Maria byla Bohem vyvolena, aby se stala matkou Boží. Proto není žádné pochybnosti, že Bůh ji k tomu svou milostí vhodně obdaroval, jak jí to také řekl anděl: „našla jsi milost u Boha, hle, počneš“ atd. Nebyla by však vhodnou matkou Boží, kdyby bývala nějak zhřešila. A protože čest rodičů přechází na děti, jak říká Př 17, 6 „sláva synů jsou jejich otcové“, tak by se také naopak hanba matky přenesla na Syna. Bylo tomu ovšem i proto, že měla jedinečný vztah ke Kristu, protože od ní přijal tělo. V 2 Kor 6, 15 se praví: „Jaké má společenství Kristus s Beliálem?“ A tak i Boží Syn, který je „Boží Moudrostí“, v ní jedinečným způsobem přebýval, a to nejen v duši, ale v lůně. V Mdr 1, 4 se praví, že „do zlovolné duše Moudrost nevstoupí, ani nebude přebývat v těle podřízeném hříchům“. A proto je třeba prostě uznat, že Panna Maria nespáchala žádný hřích, ani smrtelný, ani lehký, takže se na ní naplnilo, co bylo řečeno v Pís 4, 7: „Celá jsi krásná, přítelkyně moje, poskvrny na tobě není.“

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Nevyplňujte toto pole:

Bezpečnostní kontrola