Doprava zdarma od 750 Kč

O ctnostech v Teologické sumě

Neohodnoceno
260 Kč

Tomáš Akvinský

 

V tomto pojednání (STh I-II, q. 55–67) Tomáš rozebírá základní charakteristiky ctností. V návaznosti na Aristotela a Augustina nejprve uvádí definici ctností, poté se zaměřuje na jejich subjekt, tj. na jednotlivé schopnosti lidské duše, které jsou ctnostmi zdokonalovány. Dále rozebírá různé druhy ctností: ctnosti rozumové, morální (kardinální) a teologické (víra, naděje a láska). Následně se věnuje tématům, která jsou pro všechny typy ctností zásadní: pojednává o příčině ctností, o středové pozici ctností, o jejich jednotě a propojení. Na závěr se zabývá problematikou trvání ctností po skončení pozemského života. Tomášův traktát o ctnosti je jedním ze zásadních textů dějin filosofie zaměřených na etiku ctností. Pomáhá nejen pochopit, co je ctnost, ale také představuje cesty formace k ctnostnému jednání.

Kategorie: Summa theologiae

Bibliografické údaje:

Název: O ctnostech v Teologické sumě
Autor: Tomáš Akvinský
Nakladatel: Krystal OP
Ediční řada: Summa theologiae
Překlad, úvodní studie a poznámky: Helena Machulová a Tomáš Machula
Jazyk: český
Rok vydání: 2025
Vazba: brožovaná
Počet stran: 204
Rozměry: 13 × 20,5 cm
ISBN: 978-80-7575191-1

 


 

Ukázky:

Z úvodní studie Heleny a Tomáše Machulových:

Tomáš předkládá promyšlený výklad etiky zahrnující jak ctnosti, tak i přirozený zákon nebo dary Ducha svatého. Přirozený zákon pomáhá určit dobra, která je třeba sledovat, a ctnosti, jež vedou k dosažení ideálu, který je poznáván prostřednictvím přirozeného zákona. Tomášova koncepce ctností je velmi zřetelně teleologická s rozlišením přirozeného a nadpřirozeného cíle lidského života. K přirozenému cíli, kterým je štěstí odpovídající našim přirozeným možnostem, směřuje kultivace kardinálních ctností. Jako nadpřirozený cíl Tomáš chápe vyšší formu štěstí, jíž je osobní jednota s Bohem. Tento cíl však zcela převyšuje přirozené možnosti jakéhokoli tvora, tedy i člověka, a proto jej není možné dosáhnout bez přímého Božího zásahu prostřednictvím vlitých ctností a darů Ducha svatého. 

Protože ctnost je činný habitus, je jejím cílem sama činnost. Je však třeba poznamenat, že některé činné habity jsou vždy zaměřeny ke zlu, jako habity neřestné; některé však jsou zaměřené někdy k dobru a někdy ke zlu; např. mínění může být zaměřeno k dobru i ke zlu. Ctnost však je habitem, který směřuje vždy k dobru. Aby se tedy ctnost odlišila od těch habitů, které jsou vždy zaměřené ke zlu, říká se, „díky které správně žijeme“, a aby se odlišila od těch, které jsou zaměřené někdy k dobru a někdy ke zlu, říká se, že „ji nikdo neužívá špatně“.

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Nevyplňujte toto pole:

Bezpečnostní kontrola