Doprava zdarma od 750 Kč

O Božím poznání v Teologické sumě

Neohodnoceno
270 Kč

Tomáš Akvinský

 

Tento svazek obsahuje překlad třetí části pojednání o jediném Bohu (STh I, q. 14–18). Tomáš se v něm zaměřuje především na charakteristiku a obsah Božího poznání, včetně několika tradičních problémů, jež s tímto tématem souvisejí. Zabývá se také pojmy pravdy, nepravdy a života, a to jak pokud jde o ně samotné, tak v jejich vztahu k Bohu a jeho poznání. Úvodní studie si klade za cíl poskytnout čtenáři koncepční nástroje usnadňující porozumění přeloženému textu. Vysvětluje význam základních pojmů, které Tomáš v diskusi o poznání používá, a pokračuje komentářem jednotlivých částí traktátu. Podrobněji rozebírá ty aspekty Tomášova myšlení, které jsou náchylné k nesprávné interpretaci. Zvláštní kapitola je věnována úvodu do tradičních sporů o vztahu mezi Božím poznáním a jeho kontingentními a proměnlivými objekty.

Kategorie: Summa theologiae

Bibliografické údaje:

Název: O Božím poznání v Teologické sumě
Autor: Tomáš Akvinský
Nakladatel: Krystal OP
Ediční řada: Summa theologiae
Překlad: Karel Šprunk
Úvodní studie a poznámky Petr Dvorský
Jazyk: český
Rok vydání: 2024
Vazba: brožovaná
Počet stran: 216
Rozměry: 13 × 20,5 cm
ISBN: 978-80-7575-190-4

 


 

Ukázky:

Obsah tohoto svazku patří patrně k překladatelsky i teologicky nejnáročnějším částem Sumy. Některé z pasáží v něm obsažených patří k těm, jejichž výklad po staletí rozděloval Tomášovy interprety na znesvářené tábory snažící se přesvědčit matku církev (či alespoň své posluchače) o nepřijatelné heretičnosti svých oponentů. Jestliže tedy i pro tento svazek platí, že je třeba jej brát jako část zestručňující učebnice pro začínající studenty teologie, platí rovněž, že některé z problémů, jež je třeba v něm otevřít, začátečnické nejsou: prosté srovnání rozsahu odpovědí ve třináctém článku čtrnácté kvestie s tím, co je jinak v Sumě obvyklé, ukazuje, že jeho téma je pro Tomáše v nějakém ohledu výjimečné. Tam, kde takové výjimečnosti rozsah nenasvědčuje (jako u corpusu patnáctého článku), pak bude mít čtenář možnost přesvědčit se, že stručnost je ne vždy přímo úměrná jasnosti. (Z úvodní studie Petra Dvorského)

Po uvažování o tom, co náleží k Boží substanci, zbývá uvažovat o tom, co náleží k jeho činnosti. A protože některé činnosti zůstávají v činiteli a jiné přecházejí na vnější účinek, nejprve pojednáme o vědění a vůli (neboť poznání je v poznávajícím a chtění v chtějícím) a potom o Boží moci, která je principem Boží činnosti přecházející na vnější účinek. Protože poznávání je určitý druh života, po úvaze o Božím vědění je třeba uvažovat o Božím životě. A jelikož předmětem vědění je pravda, bude třeba uvažovat také o pravdě a nepravdě. Konečně, protože poznané je v poznávajícím a esence věcí, pokud jsou v Bohu, se nazývají ideje, bude třeba připojit úvahu o idejích.

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Nevyplňujte toto pole:

Bezpečnostní kontrola