Co v tobě vlastně brání Ježíšově lásce? Nejsou to tvoje slabosti, dokonce ani zlozvyky; Ježíš přišel zachránit hříšníky a překonání i těch nejhorších zlozvyků pro něj nic neznamená. Ne, největší překážkou jeho lásky a jeho milosti nejsou tvoje slabosti ani zlozvyky; hlavní překážkou jsou tvoje lži a tvoje pokrytectví, tvoje hluboká a skrytá touha přesvědčit sám sebe o vlastní dobrotě, o vlastní dobrotě v sobě samém – teprve veškerá síla tvé zkušenosti a pravdy tě přesvědčuje o opaku, že vše, co je jen tvé vlastní a není v Ježíši, je zkažené.
Cožpak to nevidíš? Vždyť Ježíš tak v evangeliu znovu a znovu učil na příkladu zákoníků a farizeů. A kdo jsou oni zákoníci a farizeové? Pokrytci a lháři, ti, jejichž mysl byla uzavřena pravdě, protože sami sebe učinili pravdou, aby se ospravedlnili a oslavili. Nebyli to právě oni, kdo ukřižovali Ježíše, oni, živé ztělesnění pokrytectví a lží? Nepřibíjíš ty sám Ježíše na kříž svým vlastním pokrytectvím a lhaním, jímž se ospravedlňuješ a z Ježíše tak děláš lháře, neboť on přišel, aby tě ospravedlnil?
Když jsem přijímal svůj kříž, právě v tomto okamžiku svého utrpení jsem tě předvídal s veškerou tvojí láskou ke mně, tak jak právě jsi. Byl jsem vyčerpán bičováním a utrpením noci, ale viděl jsem tebe, vyčerpaného bičováním v temné noci tvých zkoušek, tvých zkoušek ve mně, když jsi ve mně byl očišťován skrze utrpení se mnou. Ano, i ty jsi byl bičován. Cítím v sobě tvé utrpení, tvé vyčerpání. Chápeš aspoň trochu, jak v tobě trpím? Jsem s tebou ve veškerém tvém utrpení; vše trpím pro tebe, s tebou a v tobě. Nejsi sám, jak si často myslíš, a čím více své utrpení sjednotíš s mým, čím více mu umožníš, aby se stalo mým, tím méně se budeš cítit osamělý. Je to pravda: „Vždyť mé jho netlačí a břemeno netíží“ (Mt 11, 30) – ale musíš svolit, aby se stalo břemenem mým, musíš mě nechat je nést.
„Žízním.“ (Jan 19, 28) Chápeš, jaký je význam tohoto výkřiku? Žízním teď po svém Otci, protože ho nemohu milovat v duších. Žízním po lásce a moje potřeba lásky nemůže být utišena, protože můj Otec mě nemůže milovat v duších. Takto žízním po duších: žízním po tom, být v duších. Žízním po tvé lásce ke mně v duších, tvé lásce, která je mou láskou. Žízním po tom, aby se skrze mou lásku v tobě mohly duše stát mnou, aby mě Otec mohl milovat v nich, tak jako mě miluje ve mně samém. Žízním, protože když mě Otec nemůže milovat v nich, jsem od něj odloučený. Chápeš už, jak skutečné to je, můj milovaný, že tě miluji tak, jako miluji sebe?