Salve 2/2022 Hodnoty v čase
Toto číslo se věnuje fenoménu tzv. tradičních hodnot, o nichž se v posledních letech vedou intenzivní debaty v církevním i sekulárním veřejném prostoru u nás i v zahraničí. Diskuse jsou ovšem velmi poznamenány nejednoznačným vymezením či zmatením základních pojmů. Co jsou to hodnoty a které hodnoty jsou tradiční? Oba pojmy, hodnoty a tradice, jsou podstatně definovány dynamikou mezi dvěma prvky – objektivním a subjektivním; mezi tím, co je trvalé, a tím, co se neustále proměňuje. Vybrané texty se pokouší zachytit a podtrhnout tento konstitutivní vztah a jeho tvůrčí pohyb – proces vzájemného formování, hledání, narážení, prohlubování a rozvoje, bez kterého žádná živá a životodárná tradice ani hodnoty nemohou být. Problematika je nahlížena z obecnější perspektivy a doplněna konkrétními sondami, které dotvářejí širší rámec debaty. Výsledná mozaika nabízí čtenáři pestrý materiál k samostatnému přemýšlení. Texty doprovází Kresby, kresbičky i čmáranice Josefa Kroutvora.
Víc informací a některé texty dostupné online najdete na stránkách www.salve.op.cz
| Kategorie: | Revue Salve |
|---|
Zvolte variantu
Bibliografické údaje:
Název: Salve 2/2022 ‒ hodnoty v čase
Editorka čísla: Zuzana Matisovská
Obrazový doprovod: Josef Kroutvor
Rok vydání: 2022
Vazba: brožovaná
Rozměry: 14,7 × 19 cm
Počet stran: 216
ISSN: 1213-6301
Obsah:
Pavel Hošek: Evropské hodnoty, křesťanské hodnoty a kolektivní identita českého národa
Tomáš Petráček: „Přinášíme vám vaši tradiční kulturu!“ Proměny vnímání a prosazování hodnot v dějinách západního křesťanství
Dominik Opatrný: Kam se poděly tradiční hodnoty? Poměr mezi kulturními tradicemi a mravními hodnotami podle Gaudium et spes
Massimo Faggioli: Jak překročit paradigma „buď hegemonie, anebo pronásledování“. Církev tváří v tvář pluralismu
Roger Scruton: Význam společné kultury (Úvod Jakub Jirsa)
Anne-Marie Pelletierová: Zakoušení hranic a biblická moudrost
Timothy Radcliffe OP: Tradice a tvořivost: Paradigma Nového zákona
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: 16. dubna. Máša leží na stole. Uvidím se s Mášou?
Petr Beneš: Komentář k Dostojevského Máše
Rozhodující je poctivost. Rozhovor s Danielem Pastirčákem
Martin Vaňáč: Mezi evangeliem a politikou. Zápas o „křesťanské hodnoty“ v ČR tváří tvář evropské migrační krizi v letech 2015–2016
Vnímání tradičních hodnot v české společnosti. Rozhovor se sociologem Vojtěchem Prokešem
Matej Cíbik: Politická korektnost a „cancel culture“. Hrozí nová totalita?
Lukáš Fošum OP: Nacházet smysl a dávat příklad. Poslušnost k autoritám na cestě hledání pravdy a dobra
Josef Kroutvor: Kresby, kresbičky i čmáranice. Legenda k obrazovému doprovodu
— Zuzana Matisovská, z editorialu čísla:
Ve snaze vyjádřit specifikum křesťanské tradice a křesťanských hodnot se naši autoři napříč různými přístupy vracejí k zdánlivě banálnímu tvrzení: vrcholnou výpovědí křesťanství a klíčem k interpretaci všeho ostatního je jen a pouze osoba Ježíše Krista. On sám definuje identitu křesťana a zakládá její kontinuitu v dějinách. Všechno křesťanské je jenom dílčím svědectvím – více nebo méně úspěšným pokusem Ježíši porozumět a vztahovat k němu všechny oblasti života. Nutně proto zahrnuje prvek diskontinuity a plurality, aniž by to znehodnocovalo fundamentální ontologickou a existenciální zkušenost. Člověk je ve křtu trvale napojený na Krista, ale jako člověk-křesťan zůstává nehotový – dál putuje. Křestní existenci, kterou dostal, může aktivně rozvíjet jenom postupně a nelineárně. Má čas – možnost za jedinečných okolností promýšlet a zkoušet – hledat, jak konkrétně věřit, doufat a milovat. Osoba Ježíše Krista však určuje všechno skutečně křesťanské úsilí jako plně humanistické a zároveň vztažené nad sebe.
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.