Augustin je uznáván jako nejvýznamnější křesťanský filosof a teolog latinského starověku. Křesťanské myšlení, nauku a teologii si lze bez něj jen těžko představit. Většinu svého života sloužil jako biskup afrického města Hippo Regius a těžištěm jeho činnosti bylo kázání. Ve svých promluvách však posluchačům a čtenářům vyjevuje ještě jinou tvář, než v teologických traktátech či slavných Vyznáních. Způsob, kterým káže, a to, o čem káže, mělo nesmírný vliv na další generace křesťanských kazatelů. Jeho kazatelský odkaz zůstává dodnes inspirativní až dodnes.
Vánoční promluvy nás mohou i dnes nasměrovat k hlubšímu chápání a prožití Vánoc. Dávají nahlédnout, co bylo pro křesťany prvních století důležité, proč věnovali tolik pozornosti události, kdy se Slovo stalo tělem a přebývalo mezi námi. Odkud se vlastně oslava Vánoc vzala? Hledala v nich raná církev pouze nástroj k vymezení se proti pohanským oslavám zimního slunovratu? Nebo lze ze starověkých svědectví vyčíst ještě jiný příběh? Skrze tato a další témata může kniha čtenáři pomoci prohloubit vlastní vztah ke křesťanskému slavení Vánoc.
V úvodní studii představuje David Vopřada Augustina především jako kazatele, snaží se čtenáři přiblížit, kde a proč se ve starověku vzala oslava Vánoc a jakým způsobem ji církev slavila. Čtenář je také kontinuálně uváděn do hlavních témat Augustinovy teologie Vánoc. Hlavní částí knihy je český překlad 17 Augustinových kázání na Narození Páně a 10 promluv na svátek Zjevení Páně, Epifanie, mezi nimiž nalezneme i texty objevené teprve v posledních desetiletích. Knihu doplňují biblické a jmenné rejstříky a doprovází ji ilustrace motivů starokřesťanského umění s vánoční tematikou.
Doprava zdarma od 750 Kč
