Svatý Augustin. Promluvy o modlitbě Páně

1 hodnocení
130 Kč

David Vopřada, 108 str., brož., rok vydání 2019

Sedmý svazek edice Patristika obsahuje pět promluv svatého Augustina o modlitbě Otče náš. (Poslední promluva byla objevena teprve nedávno a ohledně Augustinova autorství panují jisté pochybnosti.) Jedná se o promluvy, které Augustin pronesl v rámci mystagogické katecheze určené kandidátům křtu, v nichž jim byla modlitba Páně, její smysl i důvod, proč se ji vůbec modlit, svěřena jako jeden z velkých pokladů církve. Augustin si modlitby Páně nesmírně cení jako „každodenní modlitby za naši spásu“. Chápe ji jako pravidlo, jak se má křesťan k Otci obracet, a dokonce vzor veškeré křesťanské modlitby, takže se křesťané nemají modlit nic jiného než to, co je v otčenáši obsaženo. Úvodní slovo, překlad a komentář David Vopřada.

Kategorie: Patristika

„Náš Pán se nejprve postavil upovídanosti, abys dál Boha nezahlcoval množstvím slov, jako bys měl záplavou svých řečí Boha něčemu naučit. Když tedy prosíš, čiň tak se zbožností, nikoli s mnohomluvností. ‚Vždyť váš Otec ví, co potřebujete, dříve než ho prosíte‘ (Mt 6, 8). Proto mnoho nemluvte, vždyť Bůh ví, co potřebujete. Možná ale v tuto chvíli někdo namítne: ‚Pokud Bůh ví, co potřebujeme, proč bychom se k němu měli obracet, byť třeba jen pár slovy? Proč se vůbec modlíme? Však on ví! Ať nám dá to, o čem ví, že to potřebujeme!‘ Důvod toho, proč Bůh chce, aby ses modlil, spočívá v tom, že chce obdarovat někoho, kdo touží, a přeje si, aby jeho dar nebyl znevážen – nakonec tím, kdo do našeho nitra tuto touhu vkládá, je on sám. Slova, jimiž nás náš Pán Ježíš Kristus naučil modlit se, ukazují, kam mají naše touhy směřovat. Není ti dovoleno prosit o nic jiného, než co je tu psáno.“