Quodvultdeus mohl pocházet z Kartága, někteří badatelé však za jeho rodiště považují provincii Avaritana. Narodil se pravděpodobně kolem roku 390. Jeho jméno, tvořené latinskou větou quod vult deus, „co chce Bůh“ či „jak chce Bůh“, odpovídá v Africe rozšířené punské, semitské tradici složených jmen, která vyjadřují přání či rčení. Quodvultdeus patřil do okruhu Augustinových žáků. V době pontifikátu kartaginského biskupa Aurelia (393–430) se stal jáhnem a tuto službu vykonával zhruba deset až patnáct let až do svého biskupského svěcení, k němuž došlo pravděpodobně roku 437. Jeho snahou bylo budovat a vzdělávat církev, jež mu byla svěřena, a bránit ji před tím, co by ji mohlo obrat o její identitu. Po obsazení Kartága Vandaly byl poslán do exilu, usadil se v Neapoli a zde také někdy kolem roku 454 zemřel.
Protože se blíží den vašeho vykoupení, přijměte, milovaní, co vás vzdělá a vyživí vaše srdce, napřímí ho a posilní k bázni Boží. Ať žár velké Boží lásky ve vašich srdcích neochabne. Ať si nikdo nemyslí, že být křesťanem znamená jen to, že se ponořením do těchto tajemství narodí z vody a z Ducha, a poté se bude moci oddávat různým potěšením, bude se cítit bezpečný, že jeho duši chrání svátosti křtu, a přestane ji střežit před vychytralostí nepřítele. Naopak, ať ji i nadále dle svých možností hlídá a prosí o ochranu, aby v bouřích a nečasech tohoto světa nezahynula.
Když je někdo pokřtěn, je tím loď opravena, vymazána, spuštěna na vodu a vyslána na moře. Potřebuje kormidlo, aby mohla doplout k vytouženému přístavu. Moře, tedy tento svět, neskýtá nebezpečí pouze v podobě bouří a útesů, ale také jej obývá množství hrozivých nestvůr žádostivostí. Námořníci ať neusínají a s veškerou horlivostí, péčí a pílí ať bdí. Často ať také zavolají kormidelníka, Krista, aby loď vydanou tolika nebezpečím dovedl do bezpečného přístavu.
A ty, křesťanská duše, která máš vystoupit z tak posvátného pramene, celá politá ruměncem a nádherou, celá krásná a běloskvoucí, uchovej si svůj půvab! Poznej, kdo jsi a čím se máš stát, dbej na to, abys nechyběla u stolu svého Ženicha. Abys zůstala krásná, budeš denně jíst jeho tělo. Abys měla věčný život, budeš pít jeho krev – dbej na to, abys nechyběla u jeho stolu. Vyhýbej se tomu, co si na tebe chystají heretici. Ve svých zvrácených disputacích předkládají množství argumentů, ale ty jsou buď odporné, nebo neúplné. Vždyť tam, kde Otec, Syn a Duch svatý nejsou jedno, nemůže být nic úplného.