Tomáš Akvinský
Tomášův traktát o hexaemeronu (STh I, q. 65–74), tedy o šesti dnech stvoření, jak jsou popsány na začátku Bible, představuje jakési teologické rozvinutí kratšího a spíše filosoficky laděného traktátu o stvoření obecně, který je zařazen v otázkách 44–49. Téma stvoření Tomáš rozděluje na tři základní fáze. První je dílo stvoření, které představuje uvedení světa do existence Bohem bez jakéhokoli předpokladu (ex nihilo). Zasahuje část prvního dne. Druhé je dílo oddělení, které začíná ještě v prvním dni a trvá do konce dne třetího. Jde o oddělení světla od temnoty, vody na zemi od vody na obloze a na zemi pak oddělení vod od souše. Třetím je dílo ozdobení zahrnující čtvrtý, pátý a šestý den. Představuje jakési vybavení země tím, co se hýbe a co ji v tomto ohledu obohacuje. Jsou to nebeská světla, především Slunce a Měsíc, mořští živočichové, ptáci a živočichové pozemští, z nichž vyniká člověk. O stvoření člověka toho ale Tomáš v tomto traktátu příliš neříká. Věnuje mu totiž samostatný traktát v STh I, q. 90–102.
