Zajímavé je, že Tomáš neobviňuje řecké otce z omylu, ale pouze upozorňuje na možnosti různého chápání některých jejich výroků. Poté se snaží vysvětlit, v čem spočívá nebezpečí výkladu špatného a ukázat, jaký výklad je správný. Tato vstřícná interpretace východních církevních otců je i dnes příkladem, jak varovat před omyly, ukázat pravou nauku a přesto neznectít autory, kterých si jako svatých otců váží.