Kyrillovy předkřestní promluvy tvoří co do obsahu tři odlišné skupiny výkladů: prokatecheze a první katecheze jsou promluvy uvádějící osvěcované do začínajícího kurzu – povzbuzují, apelují na čistotu úmyslu přijmout křest, pozornost a nasazení posluchačů během předkřestní přípravy i na zachovávání tajemství ohledně předávané nauky (tzv. disciplina arcani), již neměli slyšet nevěřící a katechumeni, kteří v daném roce křest ještě nepřijmou. V následujících katechezích 2–5 je podán výklad o hříchu a pokání, o křtu a o základních naukách církve (katecheze 2: o pokání, katecheze 3: o křtu, katecheze 4: uvedení do základních článků víry), aby v 5. katechezi bylo osvěcovaným předáno vyznání víry církve (krédo). V závěru 5. katecheze v některých rukopisech stojí Níkajské vyznání víry, což je však nepochybně pozdější dodatek, protože Kyrillos v následujících katechezích vykládá krédo dnes označované jako „jeruzalémské“, jež se rekonstruuje na základě Kyrillových katechezí. Ve třetí skupině katechezí (katecheze 6–18) se pokračuje ve výkladu hlavních nauk křesťanské víry, a to tak, že konkrétní téma je vždy opřeno o výraz či formulaci z Jeruzalémského kréda: katecheze 6–9 se týkají pojmů jediný Bůh, Otec, Všemohoucí, stvořitel, a v katechezích 10–11 je tématem Syn před věky (jeden Pán Ježíš Kristus a Jednorozený). — z úvodní studie Pavla Dudzika
Pohleď, jak velkou důstojnost ti Ježíš dává. Byl jsi označován za katechumena, tedy za toho, kdo přijímá poučení zvnějšku: slyšel jsi o naději, avšak neznal jsi ji, slyšel jsi o tajemství, ale nechápal jsi ho, slyšel jsi o Písmu, ale nenahlédl jsi jeho hloubku. (Nyní) již nejsi poučován, zaznívá to v tvém nitru, neboť v tobě sídlí Duch, jenž od této chvíle utváří tvé smýšlení jako Boží sídlo. Kdykoli uslyšíš, co je psáno o tajemstvích, pochopíš, co jsi nevěděl. A nemysli si, že přijímáš něco malého. Ač ubohý člověk, dostáváš Boží jméno. Slyš, co říká Pavel: „Věrný je Bůh“; a na jiném místě se praví: „Bůh je věrný a spravedlivý.“ A toto prorokoval žalmista v zastoupení Boha, když lidé měli přijmout Boží jméno: „Řekl jsem: jste bohové, všichni jste synové nejvyššího.“ Ale dej si pozor, abys nebyl věřící jen podle jména, svým smýšlením však nevěřící. Přišel jsi k závodu – běž jej usilovně, jinou takovou příležitost nemáš. Kdyby ses měl za pár dní ženit, nenechal bys všeho a nevěnoval by ses přípravě svatební hostiny? A když nyní máš věnovat svou duši nebeskému ženichovi, copak se budeš zabývat tělesným, místo abys pečoval o to, co je duchovní?
Křest, jenž vás čeká, je velká věc. Je to výkupné zajatcům, odpuštění vin, smrt hříchu, znovuzrození duše, zářivý oděv, nezrušitelná svatá pečeť, vůz mířící k nebi, sladký pokrm ráje, jistota království, milost přijetí za syny. Avšak had u cesty sleduje ty, kdo jdou kolem. Dej pozor, abys nebyl uštknut nevírou. (Had totiž) pozoruje zástup těch, kdo míří ke spasení, a hledá, koho by zahubil. Ty na své cestě k Otci duší procházíš kolem onoho hada – jak tedy kolem něj projdeš? Nazuj si obuv odhodlanosti, jakou dává evangelium pokoje, aby neublížil, i kdyby uštknul. Měj spolehlivou víru, silnou naději – pevnou obuv, abys prošel kolem nepřítele a došel k Pánu. Připrav své srdce, abys mohl přijmout nauku – účast na svatých tajemstvích. Častěji se modli, aby tě Bůh uznal za hodného nebeských a nesmrtelných tajemství. Nezahálej ve dne ani v noci, ale kdykoli se tvé oči probudí ze spánku, nechť je [tvá] mysl volná pro modlitbu. A zjistíš-li, že ti do myšlení vstoupila špatná myšlenka, vyvolej v sobě spásnou vzpomínku na soud, zaměstnej své myšlení studiem nauky, aby ses zbavil myšlenek na špatné jednání. A potkáš-li někoho, kdo ti řekne: „Vstupuješ (k nim), aby ses ponořil do vody? Copak nyní ve městě nejsou lázně?“, věz, že je to pro tebe léčka od hada z moře, a nehleď na rty, které toto říkají, ale k mocnému Bohu. Chraň svou duši před úklady, abys pro svou vytrvalou naději získal dědictví věčné spásy.