U nás máte vždy dopravu zdarma!

Dominik Zvěstování Božího slova

Neohodnoceno
190 Kč

Vladimír J. Koudelka OP, překlad Terezie Brichtová OP, revize překladu Jana Maroszová

brož., 160 str., rok vydání 2020

 

Kdo byl zakladatel Řádu bratří kazatelů svatý Dominik? Na jakých principech založil svůj řád a co odkázal svým následovníkům? Osobnost svatého Dominika a jeho dílo přibližuje publikace vycházející z historických pramenů: z nejstarších stanov řádu, papežských dokumentů, životopisných děl, legend a svědectví zaznamenaných při kanonizačním procesu. Autor sestavuje dostupné údaje tak, aby vykreslil hlavní rysy Dominikovy osobnosti a přiblížil čtenáři soulad mezi jeho životem a dílem.

Jedná se o revidovaný a redakčně upravený překlad Terezie Brichtové OP, který vyšel poprvé v roce 1992 v nakladatelství Sursum. Revize českého textu byla provedena podle vydání německého originálu: Dominikus. Herausgegeben und eingeleitet von Vladimír J. Koudelka. Olten – Freiburg im Breisgau: Walter-Verlag, 1983 (ISBN 3-530-16810-6).

Kniha vychází při příležitosti jubilea řádu, který si v roce 2021 bude připomínat 800 let od úmrtí svatého Dominika.

 

Kategorie: Dominicana

 

Vladimír Koudelka OP (1919–2003) patřil k významným řádovým historikům. Narodil se v Bohuslavicích na Moravě, do řádu vstoupil v roce 1938, kněžské svěcení přijal v roce 1944 v Olomouci. Studoval historii ve Fribourgu, v roce 1949 získal doktorát z církevních dějin, poté vyučoval dějiny filosofie a dějiny dogmatu ve Walberbergu. V letech 1952–1976 působil na Historickém institutu řádu v Římě. Jedinečným a dodnes celořádově uznávaným vědeckým přínosem Vladimíra Koudelky je jeho ediční práce důležitých dokumentů diplomatické povahy ze života svatého Dominika a z počátků řádu (Monumenta diplomatica S. Dominici).

 

 

Pro Dominika bylo typické, že mluvil jen o Bohu nebo s Bohem, a to jak doma, tak mimo dům a také na cestách. Povzbuzoval k tomu i své bratry a zařadil to do stanov. V modlitbě byl horlivější než všichni lidé, které jsem kdy viděl. Měl ve zvyku posílat bratry po kompletáři a společném rozjímání spát, sám však zůstával v kostele a modlil se. Během této noční modlitby se jej natolik zmocňovalo vzdychání a naříkání, až se bratři, kteří spali blízko, budili. Někteří byli také dojati až k slzám. Velmi často se takto modlil až do rána. (bratr Štěpán)

 

Snadno se nechal uchvátit radostí i utrpením. Obojí prožíval se stejnou hloubkou. Avšak utrpení ho nezdrtilo a radost jej nečinila opovážlivě smělým. Vnitřní radost v něm vyvolávala stav veselí, smutek se uvolňoval v hojivých slzách. Vznikla tak vyváženost citového života, aniž tím zpovrchněly dojmy a ochudila se citlivost. Jeho srdečný soucit mu otvíral oči pro bídu jednotlivce i společnosti. Poznával souvislosti a provázanost, aby pak v sobě i v jiných vzbuzoval záchranné síly. Proto Dominik dovedl tak dobře těšit své bližní. Pomáhal jim prohlédnout skutečnost, vyjasnit problémy, a dával jim tak pevnost a důvěru, z čehož mohli čerpat naději. Z této naděje sám žil a na ní budoval své dílo. Tím, že vzbuzoval naději i v jiných, nejlépe uváděl ve skutek lásku k bližnímu. To je známkou všech velkých obnovitelů.

 

Dominik tak velice horlil pro spásu duší, že s láskou a soucitem myslel nejen na věřící, ale i na nevěřící a na pohany, dokonce i na zatracené v pekle. Mnoho nad nimi nade všemi plakal. Jeho horlivost se projevovala v jeho vlastní kazatelské činnosti i v tom, jak posílal kázat své bratry. Sám planul touhou hlásat evangelium pohanům. (bratr Ventura z Verony)

 

 

Fr. Lukáš Fošum OP Dominik – Zvěstování Božího slova