Základy aristotelsko-tomistické filosofie

Neohodnoceno
550 Kč
Vyprodáno

Joseph Gredt, brož. 584 s.

O Gredtových Základech aristotelsko-tomistické filosofie lze říci, že jsou vyváženým shrnutím nejvýznamnějších výsledků, jichž dosáhla obnovená, „třetí“ scholastika v 19. století. Po té stránce se jedná o dílo standardní, jak se všeobecně uznává, ačkoliv reprezentuje pouze jeden z jejích směrů, tzv. tradiční tomismus. Tato varianta třetí scholastiky je díky své staleté tradici po systematické stránce nejlépe propracována a terminologicky přesně vyjádřena, a tak představuje nejdůslednější podobu myšlenkové alternativy k novověké, subjektivismem poznamenané filosofické tradici. Tento typ scholastiky je po určité stránce plodem své doby a pro budoucnost je významný jen jako zárodek nových myšlenek ve shodě základních principů. Čtenář si v Gredtových „Základech“ povšimne mnohého, co je podmíněno zejména přírodovědeckými názory doby, kdy dílo vzniklo; protože ho však vydáváme jako historický dokument, ponechali jsme tato místa většinou bez komentáře. Překlad Gredtova díla je míněn též jako pokus o ustálení z největší části již užívané české scholastické terminologie. Vyšlo v dubnu 2009

Kategorie: Filosofie

Joseph Gredt se narodil roku 1863 v rodině gymnaziálního ředitele v Lucembursku. Filosofii a teologii studoval nejprve v rodné zemi, kde byl také r. 1886 vysvěcen na kněze, v dalších studiích pokračoval v Římě. Jeho myšlenkový vývoj brzy vyústil v jednoznačné přilnutí k tomistickému směru, který se tehdy ocitl díky encyklice Aeterni Patris (1879) na výsluní oficiální přízně. Po krátkém pobytu na univerzitě v Innsbrucku (studoval zde orientální jazyky a přírodní vědy) vstoupil do benediktinského řádu. Po několikaletém učitelském působení v klášteře v Seckau byl Josef Gredt r. 1896 povolán za profesora filosofie na benediktinskou kolej sv. Anselma v Římě. Zde vydal v rozmezí 1899–1901 poprvé své nejznámější dílo, Elementa philosophiae Aristotelico–Thomisticae (Základy aristotelsko-tomistické filosofie). Na jeho zdokonalování a vybrušování pracoval pak celý další život, zasvěcený výhradně filosofii. Zemřel v r. 1940.