Otázky o svědomí

Neohodnoceno
235 Kč

Tomáš Akvinský, brož., 232 s.

Otázka O vyšším a nižším rozumu, O synderezi a O svědomí patří do rozsáhlejšího souboru Quaestiones disputatae De veritate. Překlad a úvodní studie Martina Štěpinová. Latinsko-český text. Vyšlo v řadě Akvinata.

Kategorie: Aquinata

Tři otázky z Questiones disputatae (De veritate, q. 15, 16 a 17) vytvářejí celek, který hledá kriterium pro hodnocení lidského jednání, a proto se zabývá především otázkou svědomí. Definice, kterou sv. Tomáš podal, vstoupila do učebnic morálky a etiky: svědomí je aplikace vědění na úkon. Toto jednoduché vymezení však v sobě skrývá některé nejasnosti. Tradice západního myšlení založená Sokratem ukazuje, že nesprávné jednání vzniká na základě omylu, který upřednostňuje částečné dobro před celkovým. Moudrost a vědění je tedy nejsilnější lidskou schopností, která ovládá ostatní schopnosti. Ovšem už Aristotelés předkládá problém nezdrženlivého člověka, který jedná proti svému vědění – zdá se tedy, že poznání není jediným kriteriem. Pochopitelně otázka správného jednání se stává ještě ožehavější pro křesťanské myslitele, neboť je spojena s nesmrtelnou duší a blažeností člověka. Jak je možné, že člověk, který byl stvořen jako dobrý, opustil správnost poznání a chtění? A když už k tomu došlo, jakým způsobem může nyní hodnotit a řídit své jednání? Kdy se jeho nesprávné jednání stává hříchem, který mu může být přičítán jako vina? Naléhavost těchto problémů neskončila s filosoficko-teologickou tradicí starověku a středověku. Naopak, jejich závažnost je o to větší, oč silnější jsou sebezničující síly, s nimiž disponuje dnešní člověk.